ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5277.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 5277/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou, JUDr. Pavlem Pavlíkem a Mgr. Vítem Bičákem ve věci D. N. , o návrhu S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem v Šumperku, nám. Míru 9, na omezení svéprávnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 23 Nc 910/2009, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. září 2013, č. j. 15 Co 327/2013-23, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Brně (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. září 2009, č. j. 23 Nc 910/2009-13, zastavil řízení o návrhu, jímž se navrhovatel domáhal (ještě za předchozí právní úpravy) zbavení způsobilosti v záhlaví označené osoby k právním úkonům, a to s odůvodněním, že navrhovatel ve stanovené lhůtě soudu nedodal lékařskou zprávu. Řízení bylo proto podle §186 odst. 2 o. s. ř. zastaveno a dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K odvolání navrhovatele Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) v záhlaví označeným usnesením potvrdil napadené usnesení soudu prvního stupně a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal navrhovatel (dále též „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, které však není ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné. Je tomu tak z toho důvodu, že dovolací argumentace se nijak neupomíná k důvodu, na jehož podkladě odvolací soud přistoupil k vydání napadené rozhodnutí, totiž k absenci předložení (ze strany dovolatele) předmětného lékařského vysvědčení a k právnímu důsledku ve smyslu tehdy platného §186 odst. 2 o. s. ř. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že dovolatel jednak brojí proti postupu odvolacího soudu stran skutkových zjištění (aniž by bylo zřejmé, v jakém směru má tato jeho dovolací argumentace vztah k závěru soudu o tom, že dovolatel na výzvu soudu nepředložil předmětné lékařské vysvědčení), a dále namítá, že v tomto řízení bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces (aniž by bylo zřejmé, v čem konkrétně se toto porušení mělo projevit ve vztahu k odvolacím soudem řešené právní otázce, na níž spočívá napadené rozhodnutí, tj. potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu, že dovolatel na výzvu soudu nepředložil lékařské vysvědčení o duševním stavu předmětné posuzované osoby).
Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo, než dovolání navrhovatele ve smyslu §243c odst. 1 o. s. ř. odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.)
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu