ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5307.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 5307/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobců a) E. Ž. , b) F. Ž. , c) Š. Ž. , d) J. Ž. , e) nezletilého D. Ž. , f) nezletilého A. Ž. , g) nezletilého M. Ž. , h) nezletilého V. Ž. , nezletilé děti zastoupeny rodiči E. Ž. a F. Ž., i) R. Š. , j) M. Š. , k) V. Š. , l) R. Š. , m) nezl. S. Š. , zastoupené rodiči R. Š. a M. Š., n) nezl. E. T., dříve Š. , zastoupeného prarodiči R. Š. a M. Š., o) B. Š. , p) D. T. , q) nezl. D. T. , r) nezl. K. T. , s) nezl. S. T., dříve Š. , t) nezl. Š. T. , u) nezl. R. Š. , nezletilé děti zastoupeny rodiči B. Š. a D. T., v) M. Š. , w) J. Š. , x) nezl. M. Š. , y) nezl. R. Š. , nezletilé děti zastoupeny rodiči M. Š. a J. Š., z) Ž. K. , aa) M. K. , ab) Z. K. , ac) nezl. J. K. , zastoupené rodiči Ž. K. a M. K., ad) P. K. , ae) M. K. , af) B.K. , ag) nezl. L. K. , ah) nezl. M. K. , ai) nezl. M. K. , nezletilé děti zastoupeny rodiči B. K. a M. K., aj) A. K. , ak) J. K. , al) nezl. N. K. , am) nezl. J. K. , an) nezl. N. K. , ao) nezl. F. K. , nezletilé děti zastoupeny rodiči A. K. a J. K., ap) K. K. , aq) E. K. , zastoupené menželem K. K., ar) L. K. , as) A. K. , at) M. K. , au) P. K. , av) M. K. , aw) nezl. A. K. , ax) nezl. K. K. , ay) nezl. K. K. , az) nezl. E. K. , nezletilé děti zastoupeny rodiči P. K. a M. K., všichni žalobci zastoupeni JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou se sídlem v Havířově – Šumbarku, Opletalova 608/2, proti žalovanému Městu Vsetín, IČ 00304450, se sídlem ve Vsetíně , Svárov 1080, o ochranu osobnosti , vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 310/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. června 2015, č.j. 1 Co 77/2015-673, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Krajský soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. ledna 2015, č.j. 23 C 310/2007-605, rozhodl, že se zástupkyni žalobců JUDr. Zdeňce Polákové záloha v této věci neposkytuje.
K odvolání zástupkyně žalobců Vrchní soud v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. června 2015, č.j. 1 Co 77/2015-673, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že zástupkyni žalobců se poskytuje záloha ve výši 200.000,- Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 8. října 2015 včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení §237 o.s.ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Jako dovolací důvod uvádí podle §241a odst. 1 o.s.ř. skutečnost, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Domnívá se, že odvolací soud neprávně vypočetl výši zálohy. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu buď změnil tak, že usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje, nebo aby je zrušil a věc vrátil zpět k opětovnému projednání odvolacímu soudu.
Žalobci se k podanému dovolání vyjádřili prostřednictvím své zástupkyně. V prvé řadě upozorňují na to, že dovolání bylo podáno proti „Ž. K. a spol.“, takže není zřejmé, kdo všechno má být účastníkem řízení. Dále z odůvodnění jejich vyjádření vyplývá, že se zřejmě ztotožňují s rozhodnutím odvolacího soudu. Navrhují pak, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Dovolací soud konstatuje, že bez ohledu na argumenty uváděné zástupkyní žalobců k dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že zástupkyni žalobců se poskytuje záloha, není žalovaná strana subjektivně oprávněna. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku totiž plyne, že dovolání může podat jen ten účastník řízení, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popřípadě, jemuž byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Napadeným usnesením však nebyla žalované straně způsobena žádná újma, protože o jejích právech a povinnostech nebylo rozhodováno. Z toho důvodu není žalovaný legitimován k podání dovolání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 3, věty první a §218 písm. b) o.s.ř. odmítl. Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.).
O náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. května 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu