ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5391.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 5391/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem v Praze 1, Karmelitská 529/7, o zaplacení 250 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 75/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2015, č. j. 15 Co 562/2014-112, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 8. 9. 2014, č. j. 25 C 75/2013-81, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 250 000 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 6. 5. 2015 dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 29. 7. 2015, č. j. 25 C 75/2013-137 tak, že žalobci se právní zástupce pro dovolací řízení neustanovuje. K odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne 3. 9. 2015, č. j. 15 Co 351/2015-142, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesením ze dne 14. 9. 2015, č. j. 25 C 75/2013-143, které bylo žalobci řádně doručeno dne 16. 9. 2015, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 20. května 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu