ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5493.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 5493/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj , se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 4 C 121/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č. j. 19 Co 19/2015-542, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 5. 11. 2014, č. j. 4 C 121/2006-510 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 66 000 Kč a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 470 Kč. Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl návrh na rozšíření žaloby na částku 285 000 Kč, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu žalobce napadl dovoláním ze dne 27. 3. 2015, přičemž při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem ani nedoložil, že má sám právnické vzdělání. Součástí uvedeného dovolání byla žalobcova žádost, aby mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení. Jelikož o uvedené žádosti bylo rozhodnuto zamítavě (usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 26. 6. 2015, č. j. 4 Nc 121/2006-585, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2015, č. j. 19 Co 317/2015-598, přičemž dovolací řízení proti posledně uvedenému usnesení bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5495/2015, neboť dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání), není dovolatel v tomto dovolacím řízení zastoupen.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení bylo odvolacím soudem potvrzeno, přičemž Nejvyšší soud již rozhodl o zastavení řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, takže již nelze očekávat jeho změnu. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 5. 2016
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu