ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5666.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 5666/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobců a) J. M. , a b) T. M. , zastoupených J. B., obecným zmocněncem, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 310/2011, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, č. j. 29 Co 1/2015-115, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 24. 10. 2014, č. j. 19 C 310/2011-101, jímž byla zamítnuta žádost žalobců o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Odvolací soud se ztotožnil s posouzením věci soudem prvního stupně, když poukázal na skutečnost, že žalobci nepodali v zákonné dvouměsíční lhůtě dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 21. 11. 2013, č. j. 29 Co 478/2012-77. Dovolání podané jménem žalobců soudem ustanoveným zástupcem z řad advokátů by za této situace podle odvolacího soudu nutně vedlo k odmítnutí dovolání pro opožděnost. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci hodlají uplatnit své právo v dovolacím řízení zjevně bezúspěšně, a nesplňují tak základní předpoklad pro ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem.
Usnesením ze dne 18. 9. 2015, č. j. 19 C 310/2011-124, vyzval soud prvního stupně oba žalobce, aby si pro podání dovolání zvolili ve stanovené lhůtě zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Pro případ nesplnění výzvy byli žalobci poučeni, že Nejvyšší soud řízení o dovolání zastaví. Na uvedenou výzvu žalobci reagovali žádostí o prodloužení lhůty ke zvolení advokáta. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 21. 10. 2015, č. j. 19 C 310/2011-126, lhůtu k volbě advokáta prodloužil a žalobce opětovně poučil o následcích pro případ, že si advokáta ve lhůtě nezvolí. Žalobci si advokáta nezvolili ani v prodloužené lhůtě.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
V daném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby žalobcům byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, když žalobci nepodali dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 21. 11. 2013, č. j. 29 Co 478/2012-77, v zákonné dvouměsíční lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) a nejsou ani dány podmínky pro zachování uvedené lhůty (§240 odst. 3 o. s. ř.). Podání žalobců ze dne 22. 3. 2014 označené jako „Žádost o ustanovení advokáta pro účely podání dovolání k Nejvyššímu soudu ČR“ nelze ani podle jeho obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.) považovat za podání dovolání, neboť se jím žalobci domáhají ustanovení advokáta právě z důvodu, aby dovolání teprve podal. V posuzované věci tak chybí základní předpoklad pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, kterým je podání dovolání.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není dán předpoklad ustanovit žalobcům zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy žalobci neodstranili nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byli soudem prvního stupně vyzváni, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. června 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu