ECLI:CZ:NS:2016:30.ND.424.2016.1
sp. zn. 30 Nd 424/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., ve věci péče o nezletilého A. O. , zastoupeného opatrovníkem Městskou částí Praha 21, OSPOD, syna matky Mgr. R. O. , zastoupené Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem se sídlem v Ostravě, Stodolní 834/7, a otce M. O. , zastoupeného JUDr. Alešem Janochem, advokátem se sídlem v Praze 1-Staré Město, Národní 1010/9, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 64 Nc 2612/2016, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti , takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 64 Nc 2612/2016, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 9 je pod sp. zn. 64 Nc 2612/2016 vedeno řízení o úpravě péče a výživy k nezletilému A. O.
Obvodní soud pro Prahu 9 předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem matky nezletilého k rozhodnutí o přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a to z důvodu změny trvalého bydliště nezletilého. S naznačeným postupem ovšem vyslovil nesouhlas otec M. O. Opatrovník nezletilého se domnívá, že za daných okolností je v zájmu dítěte, aby věc byla projednávána u Okresního soudu v Ostravě.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3, věty první, o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jakožto nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána, projednal návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou pro takovou změnu splněny zákonné podmínky.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o situace, v nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. ledna 2015, sp. zn. 28 Nd 409/2014) či po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. 26 Nd 303/2014). Při vědomí významu zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jako garance nezávislosti soudní moci, je přitom zapotřebí podmínky přikázání věci jinému soudu vykládat restriktivně (srovnej mimo jiné usnesení Ústavního soudu ze dne 15. dubna 2014, sp. zn. II. ÚS 469/14, nebo jeho usnesení ze dne 16. dubna 2015, sp. zn. I. ÚS 563/15). Zákon zároveň výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, jemuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena též z pohledu jejich poměrů, neboť jím nesmí být navozen stav, který by se v postavení některé ze stran projevil znatelně nepříznivě. Nesouhlasí-li proto účastník řízení s návrhem na delegaci věci jinému soudu, je nezbytné uvážit, zda v předmětné věci existují natolik zásadní důvody, aby jimi mohl být ospravedlněn průlom do zmíněného ústavního principu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. III. ÚS 2853/07).
Nadto podle §5 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) platí, že změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Ustanovení §5 z.ř.s. je nutné chápat jako zvláštní pravidlo, jež umožňuje přenést místní příslušnost na jiný soud poté, co již byla založena podle §4 z.ř.s. Předpokladem takového postupu je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu §4 z.ř.s. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před využitím možnosti dané §12 odst. 2 o.s.ř., který tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně aplikovat nelze. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněném pod číslem 39/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je možné považovat za stále použitelné i ve vztahu k §5 z.ř.s., ačkoliv se věnuje aplikaci §177 odst. 2 o.s.ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013, uvedl, že „v teorii ani v soudní praxi není pochyb o tom, že ustanovení §177 odst. 2 o.s.ř. představuje výjimku ze zásady perpetuatio fori , podle níž místní příslušnost obecného soudu dítěte určená podle okolností, které tu byly v době prvního rozhodnutí soudu, trvá po celou dobu řízení.
V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že řízení ve věci péče o nezletilého bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 9 na návrh otce na úpravu výchovy a výživy nezletilého pro dobu před a po rozvodu manželství, že tento výlučně místně příslušný soud již rozhodoval o návrzích obou rodičů na předběžné opatření, že provedl některé úkony přípravy jednání, včetně vyžádání zpráv o poměrech dítěte a obou rodičů, které také již obdržel.
Za tohoto stavu řízení o úpravu výchovy a výživy nezletilého se Nejvyšší soud neztotožňuje s názorem matky, že je v zájmu nezletilého, aby výlučná místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 9 byla přenesena na Okresní soud v Ostravě, v jehož obvodu nezletilý bydlí spolu s matkou od října 2016. V zájmu nezletilého naopak je, aby ve věci na základě dosavadních výsledků řízení rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9, který je s ní již náležitě obeznámen a u něhož jsou tudíž dány lepší předpoklady, že tak učiní snadněji, rychleji a s plnou znalostí věci, než Okresní soud v Ostravě, což odpovídá principu hospodárnosti soudního řízení.
S ohledem na shora předestřené Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu