ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.4423.2015.1
sp. zn. 32 Cdo 4423/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně 1. správcovská a konkurzní v. o. s. , se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 67, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 26126788, jako insolvenční správkyně dlužníka Prefa Pardubice a. s., identifikační číslo osoby 46504818, zastoupené Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, PSČ 530 02, proti žalovaným 1) J. L. , zastoupené JUDr. Alenou Ježkovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, třída Karla IV. 502/23, PSČ 500 02, a 2) T. L. , zastoupenému JUDr. Zdeňkem Kadlečkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, třída Karla IV. 502/23, PSČ 500 02, o zaplacení 60 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 10 C 18/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. května 2015, č. j. 27 Co 135/2015-683, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 83 006 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 83 006 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 25. září 2014, č. j. 10 C 18/2009-605, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala společného a nerozdílného zaplacení částky 60 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zastavil řízení o žalobě o uložení povinnosti 2. žalované vydat žalobkyni ve výroku specifikovanou dokumentaci (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a IV.).
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání účastníků potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý až čtvrtý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatelka v dovolání obsáhle polemizuje s procesním postupem odvolacího soudu a s jeho závěry uvedenými v odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvádí spoustu dalších skutečností s projednávanou věcí vůbec nesouvisejících, aniž by však jasně a srozumitelně uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání tak, jak jsou vymezeny v §237 o. s. ř.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 13. ledna 2016
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu