ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.5468.2016.1
sp. zn. 32 Cdo 5468/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobkyně ESSOX s. r. o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Senovážné nám. 231/7, identifikační číslo osoby 26764652, zastoupené JUDr. Prokopem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 4, Antala Staška 510/38, proti žalovanému R. P. , o zaplacení částky 2 829,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 4 C 158/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 23. 9. 2016, č. j. 4 C 158/2016-32, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 23. 9. 2016, č. j. 4 C 158/2016-32, se zastavuje .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 573 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 23. 9. 2016, č. j. 4 C 158/2016-32, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 494,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku (výrok I.), zastavil řízení o zaplacení částky 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný výslovně dovolání, v němž nesouhlasí s uložením povinnosti zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně, podrobně specifikovala platby žalovaného a jejich započtení na úhradu dluhu.
Dovolání je podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně nelze úspěšně napadnout dovoláním. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil podle ustanovení §243b ve spojení s ustanovením §104 odst. 1 o. s. ř. (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení §202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Soud prvního stupně žalovaného správně poučil, že proti rozsudku není odvolání přípustné. I kdyby podání žalovaného označené výslovně jako dovolání mělo být odvoláním, bylo by s ohledem na ustanovení §202 odst. 2 o. s. ř. jako nepřípustné odmítnuto.
Výrok o náhradě nákladů řízení o dovolání se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 14. 12. 2016
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu