ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.85.2016.1
sp. zn. 32 Cdo 85/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Společenství Běhounkova čp. 2344, Praha 5 , se sídlem v Praze 5, Běhounkova 2344/27, identifikační číslo osoby 26474263, zastoupeného Mgr. Viktorem Stejskalem, advokátem se sídlem v Přerově, Žerotínovo nám. 961/14, proti žalované MISIMA spol. s r. o. , se sídlem v Praze 5, Blattného 2343/13, identifikační číslo osoby 27084060, zastoupené JUDr. Petrem Harmachem, advokátem se sídlem v Praze 6, Jednořadá 1051/53, o zaplacení částky 588 680 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 242/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2015, č. j. 15 Co 139/2015-81, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze zrušil rozsudek ze dne 15. 9. 2014, č. j. 21 C 242/2014-50, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. 21 C 242/2014-65, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 uložil žalované zaplatit žalobci částku 588 680 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.), a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, maje za to, že napadené rozhodnutí je založeno na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Navrhuje, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje a žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení, a přiznal žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podle ustanovení §237 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatel se mýlí, tvrdí-li, že otázka, zda soud nemůže přiznat nárok na zaplacení záloh na jednotlivé služby v okamžiku, kdy již mělo být provedeno a předloženo vyúčtování za takové služby, nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 (jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), dovodil, že zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže. Odvolací soud se od závěru vysloveného v citovaném rozhodnutí neodchýlil, uzavřel-li, že v situaci, kdy je již známa spotřeba a lze spotřebované služby vyúčtovat a žalobce byl povinen podle smlouvy o zajištění dodávky médií a služeb spojených se správou nemovitosti tak učinit za rok 2013 do 30. 6. následujícího roku, nelze žalovat na úhradu zálohových plateb, ale pouze na zaplacení dlužné částky z titulu neuhrazených spotřebovaných služeb, při jejímž propočtu se složené zálohové částky započítají.
„Upozorňuje-li“ dovolatel na nesprávný postup odvolacího soudu, zrušil-li odvoláním napadené rozhodnutí bez nařízení jednání, aniž by však formuloval jakoukoliv otázku procesního práva a aniž by k ní vymezil přípustnost dovolání, není tato námitka případné vady řízení relevantní, neboť podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 6. 2016
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu