Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.06.2016, sp. zn. 33 Cdo 2426/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.2426.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.2426.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 2426/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce J. H. , zastoupeného JUDr. Ladislavou Lebedovou, advokátkou se sídlem Ledeč nad Sázavou, Koželská 205, proti žalované M. H. , zastoupené JUDr. Jiřím Dvořákem, advokátem se sídlem Plzeň, Hálkova 118/24, o 95.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 308/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 2. 2016, č. j. 15 Co 15/2016-952, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ladislavy Lebedové, advokátky se sídlem Ledeč nad Sázavou, Koželská 205. Odůvodnění: Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 23. 10. 2015, č. j. 6 C 308/2006-918, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 95.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 3 % ročně z této částky od 21. 12. 2004 do 23. 10. 2015 ve výši 30.902,73 Kč a ve výši 3 % ročně z částky 95.000 Kč od 24. 10. 2015 do zaplacení (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky II. a III.). Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 2. 2016, č. j. 15 Co 15/2016-952, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci 95.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 3 % ročně od 8. 12. 2006 do zaplacení (výrok I.), ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 95.000 Kč od 21. 12. 2004 do 7. 12. 2006 jej změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II.), v nákladových výrocích jej potvrdil (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV.). Odvolací soud tak rozhodl poté, co předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně (jeho mezitímní rozsudek ze dne 10. 4. 2012, č. j. 6 C 308/2006-481, rozsudek ze dne 25. 10. 2013, č. j. 6 C 308/2006-680, a ze dne 23. 12. 2014, č. j. 6 C 308/2006-819) usneseními ze dne 15. 10. 2012, č. j. 15 Co 553/2012-508, ze dne 2. 4. 2014, č. j. 15 Co 71/2014-697, a ze dne 15. 6. 2015, č. j. 15 Co 155/2015-838, vždy zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež žalobce navrhl pro nepřípustnost odmítnout, popř. pro nedůvodnost zamítnout. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jeno. s. ř.“). Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241b odst. 3, věty první, o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. V posuzované věci se žalovaná v dovolání - přes jeho obsáhlost - k otázce, v čem shledává přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., vůbec nevyjádřila. Zákonnému požadavku nedostála zjevně proto, že vycházela z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012, jestliže přípustnost dovolání opírá o jeho ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ ve spojení s §237 odst. 3. V dovolání vymezuje otázky, jež považuje za zásadně právně významné, a prosazuje názor, že v dovolání nastolené otázky jsou odvolacím soudem řešeny v rozporu s hmotným právem. Opomíjí tak, že od 1. 1. 2013 již není přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. založena na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí. Z hlediska způsobilosti založit přípustnost dovolání je proto právně bezvýznamné dovolací tvrzení, že dovoláním napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poněvadž v daném případě dovolací lhůta uplynula dne 2. 5. 2016 (viz §57 o. s. ř.), nelze přihlížet k podání ze dne 13. 5. 2016, jímž žalovaná reagovala na vyjádření žalobce k dovolání, a ve kterém se k otázce přípustnosti dovolání vymezila tak, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení otázek (v dovolání označených jako otázky mající zásadní právní význam), které nebyly dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny. Doplnění dovolání po uplynutí dovolací lhůty je zapovězeno; k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 738/2001). Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje náležitost vyžadovanou §241a odst. 2 o. s. ř. a žalovaná včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. §241b odst. 3 o. s. ř.) tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neodstranila, dovolací soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 14. června 2016 JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/14/2016
Spisová značka:33 Cdo 2426/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.2426.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§241a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-08-24