ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.4711.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 4711/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Ekonomické stavby s.r.o. , se sídlem ve Zruči - Senci, Ke Křižovatce 466 (identifikační číslo osoby 25224476), zastoupené Mgr. Danielem Kapitánem, advokátem se sídlem v Plzni, sady 5. května 296/36, proti žalovanému Z. S. , zastoupenému JUDr. Lucií Kýčkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Masarykova třída 537/7, o 479.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 120 C 69/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 7. 2015, č.j. 9 Co 340/2015-146, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.970,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Lucie Kýčkové, advokátky.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 20. 2. 2015, č.j. 120 C 69/2012-112, kterým Okresní soud v Teplicích zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 479.700,- Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 82.621,30 Kč; o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že žalobkyni zavázal k jejich náhradě žalovanému (26.057,- Kč).
Dovolání, kterým žalobkyně napadla – vyjma potvrzujícího výroku o věci samé – rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále opět jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Otázkou procesního práva, jejíž řešení odvolacím soudem dovolatelka zpochybnila (předpoklady postupu podle §150 o.s.ř.), se Nejvyšší soud opakovaně zabýval v mnoha rozhodnutích, s jejichž závěry je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu (srov. např. usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 2438/2013, ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2389/2013, ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1270/2015, ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 4520/2014, ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2728/2015, ze dne 21. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3617/2015, a rozsudek ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24/2015).
Přestože se odvolací soud ve svém rozhodnutí výslovně možností aplikace §150 o.s.ř. nevěnoval, nelze dojít k závěru, že se použitím moderačního práva nezabýval. Z obsahu rozhodnutí a z právního názoru týkajícího se merita věci vyplývá, že splnění předpokladů pro postup podle §150 o.s.ř., tj. existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, neshledal. Stejně jako soud prvního stupně i odvolací soud žalobě nevyhověl proto, že žalobkyně vykonala právo – vymáhala smluvní pokutu bez zřetele na avizovanou neplatnost jejího sjednání ve smlouvě o dílo – v rozporu s dobrými mravy (§3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./). Za takové situace by nepřiznání náhrady nákladů řízení ve sporu úspěšnému žalovanému nemělo opodstatnění (jednání žalobkyně postrádající základní pravidla slušnosti nelze „odměnit“ nepřiznáním náhrady nákladů řízení žalovanému, srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. I. ÚS 401/06).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. května 2016
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu