ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.5594.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 5594/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně T. G. , zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované BOST, s.r.o. se sídlem v Praze 8, Sokolovská 24/37, identifikační číslo 618 55 804, zastoupené JUDr. Filipem Černým, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 2, o zaplacení 467,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 9 C 222/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2015, č. j. 64 Co 205/2015-78, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 30. března 2015, č. j. 9 C 222/2014-60, zastavil řízení a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu – Územní pracoviště pro Prahu 8, se sídlem v Praze 8, Trojská 13a, dále zamítl návrh žalované na přerušení řízení; současně rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. července 2015, č. j. 64 Co 205/2015-78, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že ve výrocích o zastavení a postoupení věci se řízení nezastavuje.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné, neboť zpochybněnou právní otázku odvolací soud vyřešil v souladu s judikaturou dovolacího soudu (§237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3753/2015, přijal a odůvodnil závěr, že k rozhodování sporu o vrácení částky odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou kupující zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po prodávajícím, jsou pravomocné soudy rozhodující v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o. s. ř.). Ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 18 Co 210/2015, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2016.
Přípustnost dovolání nezakládá ani zpochybnění „aktivní legitimace zástupce žalobkyně. Na řešení této otázky totiž není rozhodnutí odvolacího soudu založeno a žalovaná navíc platnost plné moci, kterou udělila žalobkyně právnímu zástupci, zpochybňuje procesně neregulérním způsobem, tj. námitkami skutkové povahy (viz argumentace, že nelze postavit najisto, zda žalobkyně o podané žalobě skutečně ví a zda plnou moc udělila sama či její zmocněnec, který není advokátem).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2016
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu