ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.5608.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 5608/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně S. I. , zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, proti žalované KOLISEUM s. r. o. se sídlem Praha 10 Pitkovice, Smržová 116/9, identifikační číslo 290 48 478, zastoupené JUDr. Filipem Černým, advokátem se sídlem Praha 6, Slavíčkova 2, o 1.532 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 5 C 216/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2015, č. j. 18 Co 268/2015-72, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 29. 4. 2015, č. j. 5 C 216/2014-15, zastavil řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu se sídlem Štěpánská 619/28, 110 00, Praha 1 (výrok II.); rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) a o vrácení soudního poplatku (výroky IV. a V.).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 9. 2015, č. j. 18 Co 268/2015-72, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není přípustné ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť odvolací soud rozhodl v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
V usnesení ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3753/2015, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že k rozhodování sporu o vrácení částky odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou kupující zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po prodávajícím, jsou pravomocné soudy rozhodující v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o. s. ř.). Tím potvrdil i závěr, který Městský soud v Praze vyjádřil v usnesení ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 18 Co 210/2015, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2016. Odkazy žalované na v dovolání vyjmenovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, s nimiž je - podle jejího mínění - napadené rozhodnutí v řešení označené procesní otázky v rozporu, jsou nepřípadné.
Přípustnost dovolání nezakládá ani zpochybnění „aktivní legitimace zástupce žalobkyně. Na řešení této otázky totiž není rozhodnutí odvolacího soudu založeno a žalovaná navíc platnost plné moci, kterou udělila žalobkyně právnímu zástupci, zpochybňuje procesně neregulérním způsobem, tj. námitkami skutkové povahy (viz argumentace, že nelze postavit najisto, zda žalobkyně o podané žalobě skutečně ví a zda plnou moc udělila sama či její zmocněnec, který není advokátem).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (§243b ve spojení s §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2016
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu