ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.591.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 591/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobců a) P. I. a b) R. I. , zastoupených JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem Opava, Nákladní 895/41, proti žalovaným 1) Ing. Z. B. , a 2) D. K. , o zaplacení 112.610,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 15 C 84/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 4. 2015, č. j. 24 Co 43/2013-208, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. 4. 2015, č. j. 24 Co 43/2013-208, potvrdil rozsudek ze dne 12. 9. 2012, č. j. 15 C 84/2011-73, jímž Okresní soud v Hradci Králové zamítl žalobu o zaplacení 112.620 Kč se specifikovanými úroky z prodlení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.
Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.; dále jen „ o. s. ř.“), musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.
V dané věci se žalobci k otázce přípustnosti dovolání vymezují pouze tak, že jej považují za přípustné z důvodu, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva a je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“. Přehlíží, že spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013). Tyto údaje se však z obsahu dovolání nepodávají.
Podání žalobců tak trpí vadou, kterou včas, tj. ve lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř., neodstranili a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat; dovolacímu soudu nezbylo, než jejich dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítnout (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 29 NSCR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 NSCR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl ).
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaní se nevyjádřili prostřednictvím advokáta a nevynaložili tak žádné náklady, na jejichž náhradu by měli právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. března 2016
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu