ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.656.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 656/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce S. J. , podnikajícího pod obchodní firmou Jungwirth Stanislav JUKOV, identifikační číslo 13541099, bytem v Červeném Kostelci, Sokolská 1173, zastoupeného Mgr. Petrem Renthem, advokátem se sídlem v Náchodě, Karlovo náměstí 88, proti žalovaným 1) A. L. , zastoupenému Mgr. Markem Prchlíkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Nad Šárkou 1205/70, a 2) J. L. , zastoupenému Mgr. Pavlem Baťkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 394/17, o 65.667,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 54 C 300/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. září 2015, č. j. 20 Co 16/2015-495, ve znění opravného usnesení ze dne 27. ledna 2016, č. j. 20 Co 16/2015-515, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) - dále jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Dovolatel má zato, že rozhodnutí odvolacího soudu „má po právní stránce zásadní význam.“ Přehlíží, že přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. není od 1. 1. 2013 budována na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí. Jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4) která má být dovolacím soudem (jako dříve vyřešená právní otázka) posouzena jinak, pak je dovolání (s výjimkami dle §238 o. s. ř.) přípustné bez dalšího (viz rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 80/2013). Dovolatel však dovolacímu přezkumu nepředkládá žádnou takovou k o n k r é t n í otázku hmotného či procesního práva a obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud rozhodl.
Pro úplnost - mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání - nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Žalobce požadavku §241a odst. 2 o. s. ř. nedostál.
Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2016
JUDr. Václav Duda
předseda senátu