ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.989.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 989/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně A. Y. , zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované KOLISEUM s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Smržová 116/9, identifikační číslo 29048478 zastoupené JUDr. Filipem Černým, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 372/2, o 992,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 228/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze dne 2. 9. 2015, č. j. 18 Co 237/2015-75, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. 4. 2015, č. j. 46 C 228/2014-41, zastavil řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro hlavní město Praha (výrok V.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výroky III. a IV.).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 9. 2015, č. j. 18 Co 237/2015-75, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení se nezastavuje.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné, neboť zpochybněnou právní otázku odvolací soud vyřešil v souladu s judikaturou dovolacího soudu (§237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3753/2015, přijal a odůvodnil závěr, že k rozhodování sporů o vrácení částky odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou kupující zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po prodávajícím, jsou pravomocné soudy rozhodující v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o. s. ř.). Ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 18 Co 210/2015, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2016. Odkazy žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu vyjmenovaná v dovolání, s nimiž je podle jejího mínění napadené rozhodnutí v rozporu, jsou s řešením označené procesní otázky pravomoci soudu nepřípadné.
Přípustnost dovolání nezakládá ani zpochybnění „aktivní legitimace zástupce žalobkyně“. Na řešení této otázky totiž není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, přičemž žalovaná navíc platnost plné moci, kterou udělila žalobkyně právnímu zástupci, zpochybňuje procesně neregulérním způsobem, a to námitkami skutkové povahy (viz argumentaci, že nelze postavit najisto, zda žalobkyně o podané žalobě skutečně ví a zda plnou moc udělila sama či její zmocněnec, který není advokátem).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť jeho rozhodnutím řízení nekončí; o těchto nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. března 2016
JUDr. Václav Duda
předseda senátu