ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.990.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 990/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně O. B. , zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované KOLISEUM s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Smržová 116/9, identifikační číslo 29048478 zastoupené JUDr. Filipem Černým, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 372/2, o zaplacení 1.992,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soud pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 271/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze dne 21. 9. 2015, č. j. 64 Co 218/2015-77, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 16. 4 2015, č. j. 46 C 271/2014-43, zastavil řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro hlavní město Praha (výrok V.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výroky III. a IV.).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 9. 2015, č. j. 64 Co 218/2015-77, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné, neboť zpochybněnou právní otázku odvolací soud vyřešil v souladu s judikaturou dovolacího soudu (§237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3753/2015, přijal a odůvodnil závěr, že k rozhodování sporu o vrácení částky odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou kupující zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po prodávajícím, jsou pravomocné soudy rozhodující v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o. s. ř.). Ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 18 Co 210/2015, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2016. Odkazy žalované na v dovolání vyjmenovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, s nimiž je - podle jejího mínění - napadené rozhodnutí v rozporu s řešením označené procesní otázky pravomoci soudu, jsou nepřípadné.
Přípustnost dovolání nezakládá ani zpochybnění „aktivní legitimace zástupce žalobkyně“. Na řešení této otázky totiž není rozhodnutí odvolacího soudu založeno a žalovaná navíc platnost plné moci, kterou udělila žalobkyně právnímu zástupci, zpochybňuje procesně neregulérním způsobem, tj. námitkami skutkové povahy (viz argumentace, že nelze postavit najisto, zda žalobkyně o podané žalobě skutečně ví a zda plnou moc udělila sama či její zmocněnec, který není advokátem).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. března 2016
JUDr. Václav Duda
předseda senátu