ECLI:CZ:NS:2016:33.ND.192.2016.1
sp. zn. 33 Nd 192/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněné Fakultní nemocnice v Motole , se sídlem v Praze 5, V Úvalu 84/1, proti povinnému H. V. T. , t. č. neznámého pobytu, o zaplacení 524.734,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 7659/2016, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 7659/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Ivo Erbert, Exekutorský úřad Praha – východ, se sídlem v Praze 3, Milešovská 1326/4, požádal dne 23. 2. 2016 Okresní soud v Chomutově o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 524.734,- Kč s příslušenstvím.
Usnesením ze dne 3. 5. 2016, č. j. 26 EXE 7659/2016-19, Okresní soud v Chomutově vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že „po uplynutí odvolací lhůty oprávněnému bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky, aby rozhodl o příslušnosti soudu“. Dospěl totiž k závěru, že místní příslušnost soudu nelze určit, neboť povinný, který není státním občanem České republiky, měl povolen pobyt na jejím území do 25. 4. 2013, jeho současné místo pobytu není známo a oprávněná očekává, že majetkové poměry povinného prověří exekutor.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 524.734,- Kč s příslušenstvím. Exekučním titulem je rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 5. 2015, č. j. 16 C 126/2013-58, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněné 524.734,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, pak je, ve spojení s §252 odst. 2 o. s. ř., místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce . Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu měl povinný poslední známé bydliště.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Václav Duda
předseda senátu