ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.16.2016.1
sp. zn. 4 Pzo 16/2016-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 12. 2016 návrh Ing. L. V., na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 2 dne 19. 9. 2013 pod sp. zn. 1 Nt 1511/2013, V 38-2/2013, a prodlouženým příkazem Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. V5/2014-Nt 1105/2014, příkazem Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2014, sp. zn. V83/2014-Nt 1188/2014, příkazem Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. V137/2014-Nt 1245/2014, příkazem Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. V8/2015-Nt 1107/2015 a příkazem Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2015, sp. zn. V58/2015-Nt 1157/2015 a podle analogie §265i odst. 1 písm. a), c) tr. ř. rozhodl takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 12. 10. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh Ing. L. V. (dále jen navrhovatel) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které byly použity v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 4 T 29/2014. V návrhu bylo uvedeno, že Obvodním soudem pro Prahu 2 ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 29/2014 byl vyrozuměn, že v této pravomocně skončené věci byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikační stanice, jejímž je uživatelem, a to v období od 19. 9. 2013 do 29. 6. 2015. Současně označil příkazy, kterými byl povolen příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Podle navrhovatele bylo postupem soudů porušeno ustanovení §88 odst. 1, 2 a 4 tr. ř., neboť v citovaných příkazech není uvedeno z jakých konkrétních skutečností je odůvodněna nezbytnost zásahu do jeho soukromí, které je chráněno Listinou základních práv a svobod. V tomto směru zdůrazňoval skutečnost, že v předmětné trestní věci měl postavení osoby poškozené, ostatní osoby, ohledně níž byly rovněž vydávány příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu s výjimkou M. M. nezná, nebyl nikdy vyslýchán v souvislosti s věcí, pro které byly povoleny předmětné odposlechy. Rovněž není odůvodněno, proč byly odposlechy povoleny na dobu 4 měsíců. V rámci vyhodnocení odposlechů nebylo vyhodnoceno, z jakých konkrétních skutečností je dovozována jeho součinnost s ostatními podezřelými osobami. Příkazy k prodloužení odposlechů neobsahují žádná nová tvrzení odůvodňující prodloužení doby trvání odposlechu. Navíc v případě prodloužení odposlechu ze dne 13. 5. 2015, sp. zn. V58/2015-Nt 1157/2015 se již nehovoří o podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku a podplácení podle §331 a §332 tr. zákoníku a zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku, nýbrž o podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. a) tr. zákoníku. V případě rozhodnutí ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 1 Nt 1511/2013 došlo k chybnému označení, když písemnost je označeno jako nařízení, ačkoliv se mělo jednat o příkaz. Současně navrhovatel poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu 4 Pzo 3/2013, 4 Pzo 10/2015, 4 Pzo 4/2014, 4 Pzo 3/2014, které řeší otázku zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. V závěru podaného návrhu proto navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že shora uvedenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, byl porušen zákon.
Nejvyšší soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda jsou v dané věci naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Z dikce ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. lze dovodit, že informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být poskytnuta ve věci, ve které byly odposlechy podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. povoleny, nikoliv v jiné trestní věci, ve které byly pořízené odposlechy z jiné trestní věci použity podle §88 odst. 6, věta poslední, tr. ř. Předpokladem poskytnutí informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a právu podat návrh do šesti měsíců od doručení této informace na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu k Nejvyššímu soudu je zároveň skutečnost, že věci, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolen došlo k pravomocnému skončení věci. Pravomocným skončením věci se rozumí v přípravním řízení vydání usnesení o zastavení trestního stíhání nebo usnesení o postoupení věci, usnesení o odložení věci podle §159a odst. 1 až 4 tr. ř. V řízení před soudem se pravomocným rozhodnutím ve věci rozumí usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o postoupení věci, usnesení o schválení narovnání, usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, odsuzující rozsudek, ale i zprošťující rozsudek.
Z předloženého spisového materiálu, zejména spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 4 T 29/2014 bylo zjištěno následující. V předmětné věci bylo rozhodováno o podané obžalobě v současné době na již odsouzeného J. Ž., který byl podanou obžalobou stíhán pro zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 3 tr. zákoníku a přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. V dané věci bylo konáno přípravné řízení Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy, Službou kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení, kdy věc byla vedena pod sp. zn. KRPA-17483/TČ-2012, když k sdělení obvinění ve věci došlo dne 22. 7. 2013 a k podání obžaloby dne 31. 4. 2014. Ze spisového materiálu je dále zřejmé, že státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 přípisem ze dne 16. 9. 2015 soudu podal návrh, aby v rámci hlavního líčení byly jako důkaz použité záznamy telekomunikačního provozu, které byly primárně použity v jiné věci, přičemž součásti přípisu byly i všechny příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z této jiné věci (viz č. l. 536-554). Z opatření soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 1 Nt 1511/2013, V38-2/2013-11, bylo zjištěno, že tímto opatřením byl nařízen odposlech mobilního telefonu navrhovatele na dobu 4 měsíců, přičemž odposlech byl povolen ve věci vedené Policií ČR, Obvodním ředitelstvím Praha II., Služba kriminální policie a vyšetřování, sp. zn. KRPA-154418/TČ-2013-001291, kdy řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku (viz č. l. 541). Odposlech byl tedy povolen ve zcela jiné věci než ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 4 T 29/2014. Následně došlo k prodloužení trvání odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu u navrhovatele příkazy Městského soudu v Praze ze 16. 1. 2014, sp. zn. V5/2014-Nt 1105/2014, ze dne 15. 5. 2014, sp. zn. V83/2014-Nt 1188/2014, ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. V137/2014-Nt 1245/2014, ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. V8/2015-Nt 1107/2015 a ze dne 13. 5. 2015, sp. zn. V58/2015-Nt 1157/2015, kdy z těchto příkazů je nepochybné, že se jedná o prodloužení příkazu k odposlechu, který byl povolen ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, pod sp. zn. 1 Nt 1511/2013, V 38-2/2013-11 a ve věci vedené u Policie ČR pod sp. zn. KRPA-154418/TČ-2013-001291. Ze spisu zároveň vyplývá, že předseda senátu dne 11. 4. 2016 poskytl navrhovateli informaci podle §88 odst. 8 tr. ř, jenž byla navrhovateli doručena dne 5. 5. 2016 (viz č. l. 665).
Z uvedeného je tedy nepochybné, že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 4 T 29/2014 nebyl vydán příkaz odposlechu a záznamu telekomunikační stanice týkající se navrhovatele. V této věci byl toliko použit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, který byl povolen ohledně navrhovatele, ovšem v jiné trestní věci. Za této situace je zřejmé, že Nejvyšší soud nemůže přezkoumávat zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který nebyl povolen ve věci, ve které je žádáno o přezkoumání odposlechu Nejvyšším soudem. K takovému přezkumu je oprávněn pouze ve věci, ve které byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolen, a to teprve poté, co tato věc bude pravomocně skončena a navrhovateli bude poskytnuta informace podle §88 odst. 8 tr. ř. o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně poučení o právu podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu do šesti měsíců ode dne doručení této informace.
Protože před pravomocným skončením věci, v níž byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a bez následného zaslání informace předsedou senátu soudu prvního stupně, resp. státním zástupcem či policejním orgánem osobě uvedené v §88 odst. 2 tr. ř., nelze návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu k Nejvyššímu soudu podat, je třeba mít za to, že pokud přesto byl takový návrh podán, musí ho Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) per analogiam odmítnout jako nepřípustný.
Na naznačený závěr nemůže mít vliv skutečnost, že předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 2, jenž rozhodoval ve věci vedené pod sp. zn. 4 T 29/2014 poskytl nesprávně navrhovateli informaci podle §88 odst. 8 tr. ř. včetně poučení o možnosti podat návrh Nejvyššímu soudu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve shora uvedené věci. V tomto směru je třeba zdůraznit, že nikdo nemůže, a to ani rozhodnutím soudu nabýt více práv, než mu dává zákon (blíže viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 1993, sp. zn. 11 To 146/93, obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 11 Tvo 24/2011).
Vzhledem k tomu, že zákonodárce nastalou procesní situaci nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě předčasně učiněného návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, postupoval Nejvyšší soud podle analogie legis a aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné, resp. nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Podaný návrh podle uvedeného ustanovení trestního řádu odmítnul.
Na závěr považuje Nejvyšší soud za nutné zdůraznit, že toto rozhodnutí nebrání tomu, aby navrhovatel v budoucnu podal návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve věci, ve které byl odposlech povolen poté, co dojde k pravomocnému ukončení této věci a následně poskytnutí informace podle §88 odst. 8 tr. ř. příslušným orgánem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 12. 2016
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu
Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová