ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.2.2016.1
sp. zn. 4 Pzo 2/2016-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2016 návrh odsouzených T. L. N. a T. T. N. , na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných: - Okresním soudem ve Znojmě dne 18. 7. 2012 pod sp. zn. V 12-1/2012, - Okresním soudem ve Znojmě dne 11. 10. 2012 pod sp. zn. V 12-5/2012, - Krajským soudem v Brně dne 16. 10. 2012 pod sp. zn. V 37-2/2012, - Okresním soudem ve Znojmě dne 6. 11. 2012 pod sp. zn. V 12-7/2012, - Okresním soudem ve Znojmě dne 20. 11. 2012 pod sp. zn. V 12-12/2012, a podle §314n odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Příkazy:
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. V 12-1/2012,
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. V 12-5/2012,
- Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. V 37-2/2012,
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. V 12-7/2012,
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. V 12-12/2012,
k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 22. 1. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný odsouzenými (dále též navrhovateli) T. L. N. a T. T. N. prostřednictvím jejich právního zástupce.
Dle obsahu předmětného návrhu byli navrhovatelé T. L. N. a T. T. N. rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 6. 2014, sp. zn. 3 T 35/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2015, sp. zn. 8 To 100/2015, pravomocně uznáni vinnými ze spáchání přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením dle ust. §268 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž jedním z důkazů, podle kterých dospěly uvedené soudy k závěru o jejich vině, byly záznamy telefonních hovorů pořízených ze strany orgánů činných v trestních řízení na základě příkazů vydaných soudci Okresního soudu ve Znojmě a Krajského soudu v Brně, a to:
- příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. V 12-1/2012, bylo rozhodnuto tak, že se dle §88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilnímu telefonnímu účastnickému číslu, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 18. 7. 2012 do 18. 10. 2012, a současně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilnímu telefonnímu účastnickému číslu, provozované T. T. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 18. 7. 2012 do 18. 10. 2012,
- příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. V 12-5/2012, bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že se dle §88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilním telefonním účastnickým číslům, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 11. 10. 2012 do 11. 1. 2013,
- příkazem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. V 37-2/2012, bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že se dle §88 odst. 1, 2, 4 tr. řádu prodlužuje doba trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilní telefonní stanice, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 18. 10. 2012 do 18. 1. 2013,
- příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. V 12-7/2012, bylo rozhodnuto tak, že se dle §88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilnímu telefonnímu účastnickému číslu, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 6. 11. 2012 do 6. 2. 2013,
- příkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. V 12-12/2012, bylo rozhodnuto tak, že se dle §88 tr. řádu vydává příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilní telefonní stanici a k mobilní telefonní stanici, provozované T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 20. 11. 2012 do 20. 1. 2013, a současně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu včetně odchozích a příchozích zpráv SMS k mobilní telefonní stanici, provozované panem T. N. T., bytem V L., P., užívané T. L. N., se stanovením doby pro odposlech a záznam od 20. 11. 2012 do 20. 1. 2013.
S ohledem na skutečnost, že trestní řízení, v rámci kterého byly shora specifikované záznamy pořízeny, bylo již pravomocně skončeno a přípisem ze dne 14. 12. 2015 byli navrhovatelé vyrozuměni o vydaných příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jsou podle názoru navrhovatelů splněny podmínky pro zahájení řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve smyslu ust. §314 l a násl. tr. řádu. Navrhovatelé se domnívají, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání příslušných příkazů, neboť trestní řízení nebylo vedeno pro zločin s horní hranicí trestu odnětí svobody v sazbě nejméně osm let, nebylo vedeno pro taxativně vyjmenované trestné činy a současně součástí právního řádu České republiky není mezinárodní smlouva zavazující Českou republiku k trestnímu stíhání, kterou by tato byla vázána. Podotkli, že soudy jsou ve smyslu ustanovení §88 odst. 2, věty první, tr. řádu povinny uvést, v případě, že je vydáván příkaz na základě závazku České republiky stíhat trestné činy plynoucím z mezinárodní smlouvy, nejen obecně odkaz na mezinárodní smlouvu, ale i konkrétní článek mezinárodní smlouvy, z něhož plyne pro Českou republiku závazek dané skutky trestně stíhat. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, na kterou je odkázáno v příslušných příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, podle navrhovatelů neobsahuje závazek k zakotvení trestněprávní ochrany ochranných známek a jiných označení, pouze zavazuje smluvní státy k obecné ochraně těchto práv.
Z uvedených důvodů navrhovatelé navrhli, aby Nejvyšší soud ve smyslu ustanovení §314m odst. 1 tr. řádu vyslovil, že shora uvedenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti daných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314 l tr. řádu na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. řádu Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. řádu nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
Podle §88 odst. 8 tr. řádu státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. řádu a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.
Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze tedy jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, zejména pak pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že oba shora uvedení navrhovatelé jsou dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobami oprávněnými podat předmětný návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u Nejvyššího soudu, neboť každý z nich byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jejich návrh byl podán v zákonné lhůtě, neboť N. T. L. byla informace o vydání příslušných příkazů doručena dne 18. 12. 2015 a N. T. T. dne 28. 12. 2015.
Současně však Nejvyšší soud shledal, že shora označenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zákon porušen nebyl.
Z obsahu příslušných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem ve Znojmě a Krajským soudem v Brně vyplývá, že byly vydány na návrhy státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Znojmě:
- ze dne 16. 7. 2012, sp. zn. V 10-2/2012 – 1ZN 1527/2012,
- ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. V 10-12/2012 – 1ZN 1527/2012,
- ze dne 15. 10. 2012, sp. zn. V 10-16/2012 – 1ZN 1527/2012,
- ze dne 5. 11. 2012, sp. zn. V 10-20/2012 – 1ZN 1527/2012,
- ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. V 10-28/2012 – 1ZN 1527/2012.
Státní zástupce v návrzích na vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně navrhovatelů mimo jiné uvedl, že vůči navrhovatelům (vedle dalších osob) byly dne 21. 5. 2012 zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu porušování práv k ochranné známce a jiným označením podle §268 odst. 1 tr. zákoníku. Cílem odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu shora zmíněných telefonních stanic navrhovatelů bylo zejména zjištění osob, od nichž si navrhovatelé opatřovali padělané zboží, jakož i dalších případných osob, u nichž si padělky skladovali nebo stánků, na nichž byly padělky dále uváděny do oběhu. Státní zástupce navrhl povolit odposlech a záznam telekomunikačního provozu na dobu tří měsíců od data vydání příkazů a dodal, že ve věci je vedeno trestní řízen pro trestný čin (přečin) k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva – např. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a její dodatky č. 364/1921 Sbírky. Jako účel odposlechu uvedl státní zástupce rozkrytí systému distribuce padělků značkového zboží a zjištění osob, které se na této činnosti podílí s tím, že byl předpoklad, že zboží bylo objednáváno zejména přes mobilní telefony a že rovněž komunikace s případnými odběrateli může probíhat prostřednictvím mobilů, dále zjištění totožnosti dodavatelů a odběratelů padělků. Dodal, že charakter dané trestné činnosti neumožňuje získat důkazy jiným způsobem a že tedy sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak.
Následně Okresní soud ve Znojmě a v jednom případě Krajský soud v Brně (příkaz Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. V 37-2/2012, kterým byla prodloužena doba trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilní telefonní stanice provozované N. T. L. na dobu od 18. 10. 2012 do 18. 1. 2013 včetně) vydaly předmětné příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a v jejich odůvodnění uvedly, že se zabývaly příslušnými návrhy státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Znojmě a zjistily, že jsou dány podmínky pro vydání (prodloužení) příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle §88 tr. řádu.
Navrhovatelé spatřují nezákonnost předmětných odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu především v tom, že Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z 20. 3. 1883, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb. (dále jen „Pařížská úmluva“), na kterou je v nich odkázáno, neobsahuje závazek k zakotvení trestněprávní ochrany ochranných známek a jiných označení, resp. že ani v jednom případě soud v příkaze neuvedl, v jakém konkrétním ustanovení zmíněné Pařížské úmluvy je obsažen závazek pro Českou republiku stíhat přečin podle §268 odst. 1 tr. zákoníku. Již Krajský soud v Brně jako soud odvolací v předmětné věci však v odůvodnění svého rozhodnutí, na které je v tomto směru možno beze zbytku odkázat, jasně a srozumitelně vysvětlil, že dle dosavadní soudní judikatury pod pojem „úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva“ v ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu spadají všechny trestné činy, které mají svůj podklad nebo navazují na mezinárodní smlouvy, jež obsahují závazek pro státy, jako jejich smluvní strany, stíhat nebo postihovat některá jednání ve skutkových podstatách těchto trestných činů popsaných, i když konkrétní vnitrostátní postih se zásadně provádí podle skutkových podstat trestných činů, které jsou součástí právního řádu České republiky. Pojem „úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva“ nelze vykládat tak, že jde jen o trestné činy, u kterých ke stíhání takových činů zavazuje přímo či bezprostředně vyhlášená mezinárodní smlouva, neboť v takovém případě by byl jejich okruh jen velmi omezený, ale jde o všechny trestné činy, které mají podklad nebo navazují na mezinárodní smlouvy, jež obsahují závazek pro státy, jako jejich smluvní strany, stíhat nebo postihovat některá jednání ve skutkových podstatách těchto trestných činů popsaných, i když konkrétní vnitrostátní postih se zásadně provádí podle skutkových podstat trestných činů, které jsou součástí právního řádu České republiky. V této souvislosti Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací praxe výslovně zmínil i Pařížskou úmluvu a její dodatky (srov. usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 15 Tdo 510/2013). Není proto pochyb o tom, že podmínky ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu byly náležitě splněny. Navíc je pochopitelné, že jen stěží by Pařížská úmluva z roku 1883 mohla obsahovat výslovné znění ustanovení §268 odst. 1 tr. zákoníku účinného od 1. 1. 2010.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzovaných příkazech Okresního soudu ve Znojmě a Krajského soudu v Brně jsou obsaženy konkrétní skutkové okolnosti, na základě kterých byly vydány, je v nich dostatečně odůvodněna doba jejich trvání, důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak i odkaz na vyhlášenou mezinárodní smlouvu, která zavazuje ke stíhání trestného činu porušování práv k ochranné známce a jiným označením podle §268 odst. 1 tr. zákoníku. Rozhodující soudy tak dle názoru Nejvyššího soudu zákonu odpovídajícím způsobem objasnily, proč vydaly dané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i důvody nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců.
Na základě výše uvedeného proto Nejvyšší soud rozhodl podle §314n odst. 1 tr. řádu tak, že příkazy:
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. V 12-1/2012,
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. V 12-5/2012,
- Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. V 37-2/2012,
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. V 12-7/2012,
- Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. V 12-12/2012,
k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně odsouzených N. T. L. a N. T. T. zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 2. 2016
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu