ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.3.2016.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2016-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2016 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný odsouzeným V. D. , vydaného v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 9 T 442/2008, a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazy soudců Obvodního soudu pro Prahu 2 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 28. 3. 2007 sp. zn. 1 Nt 1484/2007 (V-29/07); ze dne 7. 6. 2007 sp. zn. 1 Nt 1543/2007 (V-43/07); ze dne 9. 7. 2007 sp. zn. 1 Nt 1564/2007 (V-49/07) a ze dne 16. 8. 2007 sp. zn. 1 Nt 1594/2007 (V-56/07) nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 10. 2. 2016 byl Nejvyššímu soudu postoupen Obvodním soudem pro Prahu 2 návrh odsouzeného V. D. (doslovně) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a lokalizaci telekomunikačního záznamu a provozu ve výše označené trestní věci, v níž byl jmenovaný rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 5. 2014 sp. zn. 9 T 442/2008, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2015 sp. zn. 7 To 42/2015, uznán vinným dvěma trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1, písm. b), e), odst. 3 písm. b) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen tr. zák.) a podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a současně trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků ve věznici s ostrahou a k samostatnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let ve věznici s ostrahou. Dále byl zavázán k povinnosti nahradit poškozeným způsobenou škodu.
V odůvodnění své žádosti odsouzený vyjádřil pochybnost ohledně použití odposlechu a lokalizace od měsíce dubna 2007, jelikož odposlech byl soudem povolen až od 6. 6. 2007. Dále zmínil, že u soudu nebyla provedena identifikace hlasového záznamu, tedy zkoumání, zda se jeho hlas shoduje se záznamem z odposlechu provedeného policií.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §314 l tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2, a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla předsedou senátu soudu prvního stupně doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Z předloženého spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 9 T 442/2008 a dalších písemností vyplývá, že předmětnou informaci odsouzený V. D. obdržel ve Věznici Horní Slavkov dne 6. 10. 2015 a jím podaný návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl doručen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 19. 11. 2015, který jej pak postoupil Nejvyššímu soudu. Je tak možno vyslovit závěr, že V. D. je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou a současně bylo shledáno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Po přezkoumání dalšího obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 9 T 442/2008 a spisů téhož soudu sp. zn. 1 Nt 1484/2007, 1 Nt 1543/2007, 1 Nt 1564/2007 a 1 Nt 1594/2007 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 28. 3. 2007; 7. 6. 2007; 9. 7. 2007 a 16. 8. 2007 zákon porušen nebyl.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2008, mohl být v přípravném řízení vydán soudcem příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, bylo-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení.
Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musel být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musela být stanovena doba, po kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesměla být delší než šest měsíců.
Podle §41 odst. 2 tr. zák. zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v §62 tr. zák. a ty úmyslné trestné činy, na něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.
V posuzovaném případě je z předložených spisů zjevné, že úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. a násl. byly orgány Policie ČR, Obvodního ředitelství Praha 2, zahájeny dne 31. 7. 2006 pod Č. j. ORII – 4232- 1/MO1 – TČ - 2006 sepsáním příslušného záznamu, a to ve věci pokusu o odcizení vozidla (§8 odst. 2, §9 odst. 2, §247odst. 1 písm. a), b) odst. 2 tr. zák.). Podezřelými v té době byli V. V. a J. Z. Z dalšího obsahu trestního spisu vyplývá, že trestní řízení v dané věci se postupně rozšiřovalo o další krádeže vozidel a o další podezřelé osoby včetně V. D., takže v době, kdy byly podány jednotlivé návrhy vedoucí k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, již ve věci bylo vedeno řízení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák., přičemž spisový materiál Policie ČR byl veden pod ČTS: ORII – 1698/OOK3 – 2006.
Citovaný trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. bylo tudíž v té době nutno ve smyslu §41 odst. 2 tr. zák. pokládat za zvlášť závažný úmyslný trestný čin, jelikož za něj bylo možno pachateli uložit trest odnětí svobody na dvě léta až osm let.
Dále bylo ze spisu zjištěno, že jsou v něm založeny celkem čtyři příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vztahující se telefonním číslům, které v dané době užíval V. D. Jedná se o příkazy postupně vydané soudci Obvodního soudu pro Prahu 2, a to ze dne 28. 3. 2007 sp. zn. 1 Nt 1484/2007 (V-29/07); ze dne 7. 6. 2007 sp. zn. 1 Nt 1543/2007 (V-43/07); ze dne 9. 7. 2007 sp. zn. 1 Nt 1564/2007 (V-49/07) a ze dne 16. 8. 2007 sp. zn. 1 Nt 1594/2007 (V-56/07).
Ve všech případech byly jednotlivé příkazy vydány na podkladě odůvodněných návrhů státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 (ze dne 27. 3. 2007; 6. 6. 2007; 9. 7. 2007 a 15. 8. 2007) s tím, že probíhá trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák., přičemž podezřelých pachatelů je několik (v návrhu jmenovaných ale i nejmenovaných) osob. Trestná činnost je páchána v obvodu P., ale i na ostatním území hlavního města P. Jedná se o krádeže osobních motorových vozidel francouzské provenience, převážně tov. Zn. Renault, Peugeot a dalších. Odcizená vozidla jsou pachateli používána pro vlastní potřebu, ale jsou dopravována i třetím osobám na objednávku nebo se demontují na náhradní díly. Současně bylo operativní cestou zjištěno, že samotné krádeže jsou prováděny dobře připraveným organizovaným způsobem, snižujícím možnost odhalení. Podílí se na nich minimálně pět spolupachatelů (někteří jsou v návrhu jmenováni). Současně jsou zde uvedena telefonní čísla, která některé z těchto osob užívají k vzájemné komunikaci. Je zde vždy uvedeno i telefonní číslo, které by měl užívat podezřelý V. D. Státní zástupce vyjadřuje předpoklad, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu by bylo reálné významně přispět k rozkrytí celé organizované skupiny pachatelů, přičemž navrhovaná doba prováděného odposlechu by měla být tříměsíční.
V souladu s těmito jednotlivými návrhy státního zástupce pak byly následně vydány i výše konkretizované příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze strany soudců Obvodního soudu pro Prahu 2. Tyto postupně vydané příkazy se týkají kromě jiných též telefonních čísel užívaných v té době V. D. Předmětné příkazy byly vydány písemně a jsou odůvodněny ve smyslu údajů vyplývajících z návrhů státního zástupce a odpovídají i obsahu poznatků z předloženého trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 9 T 442/2008. Lhůta povoleného odposlechu byla vždy stanovena na tři měsíce, tedy nepřekročila dobu, která je zakotvena v §88 odst. 2 tr. ř. účinného do 30. 6. 2008.
Na základě výše uvedených poznatků Nejvyšší soud shledal, že jak návrhy státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2, tak i všechny čtyři příkazy soudců Obvodního soudu pro Prahu 2 byly řádně a dostatečně odůvodněny a obsahovaly veškeré náležitosti vyžadované ustanovením §88 odst. 1, 2 tr. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2008, přičemž zákonem omezená lhůta k realizaci odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu té které telefonní stanice užívané odsouzeným D. nebyla v žádném z vydaných příkazů překročena.
Pochybnost odsouzeného V. D., týkající se doby soudem povoleného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak nelze pokládat za opodstatněnou. K problematice tzv. „lokalizace telekomunikačního provozu“, jak to výslovně ve svém návrhu označil odsouzený, se vyjádřit nelze. Jednak proto, že není zcela jasné, co tím odsouzený má na mysli a jednak proto, že pokud se mělo jednat o údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu (viz §88a tr. ř.), tak v daném ohledu v předloženém spise sp. zn. 9 T 442/2008 takový soudní příkaz založen není a ani Obvodní soud pro Prahu 2 žádný samostatný (Nt) spis obsahující příkaz soudce, jímž by bylo povoleno zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ve vztahu k odsouzenému, Nejvyššímu soudu předložen nebyl. Použitelnost samotných důkazů opatřených na základě provedených odposlechů, případně opatřených jiným způsobem, není možné v tomto přezkumném řízení sui generis zjišťovat, stejně jako není možné zabývat se výhradou jmenovaného, týkající se tzv. „identifikace jeho hlasového záznamu,“ (získaného z provedených odposlechů). To je (a bylo) pouze v kompetenci soudu rozhodujícího meritorně v této věci, případně soudů rozhodujících na základě opravných prostředků o správnosti předchozího řízení a vydaného meritorního rozhodnutí.
Vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a závěrům Nejvyšší soud shledal, že přezkoumávané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly vydány a jejich provedení bylo v souladu s podmínkami tehdy platného ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř., a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2016
JUDr. František Hrabec předseda senátu