ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.7.2016.1
sp. zn. 4 Pzo 7/2016-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 6. 2016 návrh I. M. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově dne 16. 4. 2014 pod sp. zn. Nt 8/2014, V 19/2014 v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 5 T 185/2014 a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Přerově ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. Nt 8/2014, V 19/2014, nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 25. 5. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh I. M. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově dne 16. 4. 2014 pod sp. zn. Nt 8/2014, V 19/2014.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu I. M. uvedl, že v uvedeném příkazu nebyly dostatečně uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které by odůvodňovaly vydání předmětného příkazu, přičemž soud sice určité důvody uvedl, avšak dostatečně nevysvětlil, proč nešlo sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Nezákonnost nařízení odposlechu spatřuje dále v tom, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nesloužil účelu, pro který jej zákonodárce do trestního řádu zakomponoval, ale pouze pro diskreditaci osoby navrhovatele, neboť jak plyne z obsahu celého trestního spisu 5 T 185/2014 vedeného u Okresního soudu v Přerově, v průběhu řízení navrhovatel opakovaně poukazoval na neobjektivní postup příslušníků Policie ČR v rámci vyšetřování. Se samotnými odposlechy, které byly na základě příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu získány, neměl navrhovatel reálnou možnost se seznámit, v neposlední řadě napadá zákonnost odposlechu i z toho důvodu, že zatímco Okresní soud v Přerově konstatoval, že byly pořízeny v délce více jak 100 hodin, Krajský soud v Ostravě ˗ pobočka v Olomouci konstatoval, že jde o záznamy v rozsahu 100 hodin. Navrhovatel tedy ve skutečnosti neví, v jaké délce byly odposlechy pořízeny, co bylo jejich obsahem, čí hlasy jsou na nich zachyceny, neboť neměl možnost se s nimi seznámit, vzhledem k tomu, že pořízené odposlechy byly jedním z důkazů, o které soud opřel rozhodnutí o vině, vidí ve vydání příkazu k odposlechu a následného pořízení odposlechů zmiňovanou nezákonnost.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314 l tr. ř. na návrh uvedený v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že I. M. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne 3. 12. 2015, kdy mu byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zákon porušen nebyl.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. ř., je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztíženo. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce, v odůvodnění musí být uvedeny skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání úmyslného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva (konkrétně Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č. 173/1933 Sb., Jednotná úmluva o omamných látkách č. 47/1965 Sb., Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách č. 458/1991 Sb., Úmluva o psychotropních látkách č. 62/1989 Sb., Úmluva proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami č. 462/1991 Sb.), proto vyhovuje vymezení v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř.
Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. Nt 8/2014, V 19/2014, vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově, ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. ZN 5/2014, V 58/2014. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu popsal podezření z páchání trestné činnosti nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, které se měl I. M. dopouštět, přičemž pro obdobné jednání byl v minulosti odsouzen na základě rozsudku Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 4 T 174/2009 k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 12. 7. 2013. Okresní soud v Přerově příkaz odůvodnil tím, že je zde dán důvodný předpoklad, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu budou sděleny skutečnosti významné pro trestní řízení, zejména osoby, se kterými I. M. spolupracuje při obstarání a následné distribuci metamfetaminu, tedy identifikační údaje odběratelů, jakož i konkrétnější informace ohledně doby a místa jednotlivých předávek. Soud dále uvedl, že jinými důkazními prostředky předpokládanými v trestním řádu nelze v žádném případě zjistit všechny skutečnosti rozhodné pro právní posouzení jednání, zejména rozsah distribuce metamfetaminu, jelikož vedená trestná činnost je páchaná skrytou formou a její odhalení jiným způsobem než odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu je podstatně ztížené. V dané fázi trestního řízení by tudíž nebylo možno dosáhnout jiným vhodnějším způsobem dostatečného objasnění trestné činnosti. Povolená doba k provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tedy od 16. 4. 2014 – 16. 8. 2014, je postačující k rozkrytí rozsahu páchané trestné činnosti. Kratší doba by k tomuto cíli nemusela vést, neboť se policejnímu orgánu jinými dostupnými prostředky nepodařilo zjistit, s jakou frekvencí ohledně nedovolené distribuce metamfetaminu I. M. prostřednictvím telekomunikačního provozu komunikuje.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzovaném příkazu Okresního soudu v Přerově jsou obsaženy konkrétní skutkové okolnosti, na základě kterých byl vydán, je v nich dostatečně odůvodněna doba jeho trvání, důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak i odkaz na vyhlášenou mezinárodní smlouvu, která zavazuje ke stíhání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl řádně odůvodněn a obsahoval veškeré důvody dle citovaného ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. a všechny potřebné náležitosti. Okresní soud v Přerově tak dle názoru Nejvyššího soudu zákonu odpovídajícím způsobem objasnil, proč vydal daný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i důvody nezbytnosti zásahu do soukromí navrhovatele.
S ohledem na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydaným Okresním soudem v Přerově dne 16. 4. 2014, sp. zn. Nt 8/2014, V 19/2014 zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 6. 2016
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu