ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.559.2016.1
sp. zn. 4 Tdo 559/2016-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2016 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaného v neprospěch obviněného F. O., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2016 sp. zn. 7 To 454/2015, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 134/2015, takto:
Podle §265 l odst. 2 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje , aby ve svém rozsudku ze dne 7. 1. 2016 sp. zn. 7 To 454/2015 doplnil neúplný výrok o uložení souhrnného trestu.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015 sp. zn. 12 T 134/2015 byl obviněný F. O. uznán vinným skutky obsaženými v bodech 2., 3. a 6., které byly kvalifikovány jako přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
Za výše uvedený přečin a za sbíhající se přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl obviněný F. O. uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2015, mu byl podle §283 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Zároveň bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. M.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 1. 2016 sp. zn. 7 To 454/2015 výrokem pod bodem I. z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil v celém výroku o trestu ohledně obviněného O. a za splnění podmínek §259 odst. 3, 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že mu za přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a za sbíhající se přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2015, uložil podle §283 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §70 odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to 2 ks psaníček z barevného papíru s obsahem nažloutlé sypké látky uložené v depozitu Policie ČR, MŘ Brno. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Výrokem pod bodem II. odvolání obviněného F. O. podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněného, a to toliko do výroku o trestu s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. s tím, že v rozhodnutí je některý výrok neúplný. Jeho naplnění spatřuje v tom, že odvolací soud při ukládání souhrnného trestu nevyhověl zákonným podmínkám ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku, když v rámci uložení souhrnného trestu nevyslovil současně trest propadnutí věci i vůči finanční hotovosti 400 Kč, uložené na depozitním účtu Městského soudu v Brně vedeném u České národní banky, ačkoli takový trest byl vysloven již rozhodnutím dřívějším, a to trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, jehož výrok o trestu byl právě z důvodu ukládání souhrnného trestu napadeným rozsudkem odvolacího soudu zrušen. Odvolací soud uvedené pochybení neodstranil i přesto, že státní zástupkyně ve svém odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně na tuto vadu upozorňovala.
Nejvyšší státní zástupce z tohoto důvodu navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265 l odst. 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř., aniž by napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2016 sp. zn. 7 To 454/2015 zrušil, věc přikázal Krajskému soudu v Brně, aby neúplný výrok o uložení souhrnného trestu doplnil. Dovolatel vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí [viz §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]
Obviněný se ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř. k podanému dovolání nejvyššího státního zástupce nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání nejvyššího státního zástupce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2016 sp. zn. 7 To 454/2015 je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Nejvyšší státní zástupce je podle ustanovení §265d odst. 1 písm. a) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i neprospěch obviněného). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle ustanovení §265f odst. 1 tr. ř., nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch obviněného F. O., ve lhůtě uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je dán tehdy, pokud v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. To jinými slovy znamená, že může být úspěšně uplatněn za předpokladu, že nebyl učiněn určitý výrok, který v napadeném rozhodnutí chybí a činí jeho výrokovou část neúplnou, nebo určitý výrok učiněn byl, ale není úplný. Chybějícím výrokem se rozumí výrok jako celek, který příslušný orgán činný v trestním řízení nevyslovil, ačkoliv podle zákona tak učinit měl. Neúplný výrok je takový výrok napadeného rozhodnutí, který neobsahuje některou podstatnou náležitost stanovenou zákonem.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1 téhož ustanovení, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
Stíhané skutky ad bod 2., 3. a 6. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně jsou v souběhu ke skutku, pro nějž byl obviněný O. uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, a to přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl podle §62 odst. 1, §63 odst. 1 tr. zákoníku a §314e odst. 2 písm. c) tr. ř. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře tři sta hodin. Současně mu byl podle §70 odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. f) tr. ř. uložen trest propadnutí věci, a to 2 ks psaníček z barevného papíru s obsahem nažloutlé sypké látky uložené v depozitu Policie ČR, MŘ Brno, a finanční hotovosti 400 Kč uložené na depozitním účtu Městského soudu v Brně vedeném u České národní banky . Soud prvního stupně však v rozporu s výše cit. zněním §43 odst. 2 tr. zákoníku trest propadnutí shora uvedených věcí ve svém rozsudku ze dne 14. 10. 2015 sp. zn. 12 T 134/2015 znovu nevyslovil.
Odvolací soud následně k odvolání státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného výše zmíněné pochybení soudu prvního stupně napravil, ale pouze zčásti. Přestože ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku soudu přikazuje, aby při ukládání souhrnného trestu znovu vyslovil trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším, tak odvolací soud po zrušení výroku o trestu v rozsudku nalézacího soudu sice znovu uložil obviněnému vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody i trest propadnutí věci ve smyslu §70 odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku, ale toliko 2 ks předmětných psaníček z barevného papíru s obsahem nažloutlé sypké látky uložené v depozitu Policie ČR, MŘ Brno, přičemž opět opomenul uložit i trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti 400 Kč uložené na depozitním účtu Městského soudu v Brně vedeném u České národní banky. Své rozhodnutí tak zatížil vadou ve smyslu §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. spočívající v tom, že výrok o uložení souhrnného trestu, konkrétně pokud jde o opětovné vyslovení trestu propadnutí věci - shora uvedené peněžní částky, neučinil v souladu s ustanovením §43 odst. 2 tr. zákoníku. V důsledku toho se stal předmětný výrok o souhrnném trestu neúplný.
Vzhledem k tomuto zjištění a na základě totožného návrhu státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se Nejvyšší soud rozhodl aplikovat postup vyplývající z ustanovení §265 l odst. 2 tr. ř. Podle něj pokud vada záleží jen v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, může Nejvyšší soud, aniž rozhodnutí zruší, přikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil.
Tento postup je možný navzdory novele trestního zákoníku provedené zák. č. 86/2015 Sb., jímž došlo ke změně zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Tato změna, která je účinná od 1. 6. 2015, se tak dotkla rovněž znění ustanovení §70 tr. zákoníku, upravujícího trest propadnutí věci. Porovnáním obsahu tohoto ustanovení zákona před novelou a po ní lze zjistit, že jeho novelizovaná podoba není pro obviněného v ničem příznivější. Z toho vyplývá, že při ukládání trestu je nutné aplikovat takové znění zákona, podle nějž byl vysloven i výrok o vině. V daném případě se jedná o uložení souhrnného trestu za vícečinný souběh dvou přečinů, přičemž přísněji trestný je přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2015 sp. zn. 91 T 78/2015, jenž nabyl právní moci 9. 6. 2015. Pokud v nyní posuzované věci obviněného O., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 134/2015, byl tomuto obviněnému ukládán trest odnětí svobody jako trest souhrnný, tak byl správně rovněž ukládán podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, a to ve znění účinném v době, kdy tímto přečinem byl uznán vinným výše citovaným trestním příkazem. Z toho vyplývá, že i trest propadnutí věci, který byl obviněnému O. původně uložen rovněž tímto trestním příkazem Městského soudu v Brně sp. zn. 91 T 78/2015, je v rámci ukládání souhrnného trestu podle §43 odst. 2 tr. zákoníku nutné znovu vyslovit podle stejného znění trestního zákoníku. Aplikaci §265 l odst. 2 tr. ř. tak nebrání ani výše uvedená novela trestního zákoníku.
Nejvyšší soud proto podle citovaného zákonného ustanovení přikázal Krajskému soudu v Brně, aby výše zmíněný nedostatek v jeho rozsudku – chybějící část výroku o souhrnném trestu, týkající se neúplného vyslovení trestu propadnutí věci, doplnil. Toto své rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. 5. 2016
JUDr. František Hrabec
předseda senátu