ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.20.2016.1
sp. zn. 7 Td 20/2016-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. června 2016 v neveřejném zasedání, ve věci obviněné E. E. , vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 17 T 56/2016, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud Praha – západ.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ podal dne 4. 4. 2016 u Okresního soudu Praha – západ obžalobu na obviněnou E. E. pro pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a pokračující přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchané v jednočinném souběhu.
Přečinů se měla dopustit podle obžaloby tím, že „v období od 03. 06. 2014 do 11. 12. 2014, v úmyslu obohatit se, postupně vylákala od poškozené společnosti O. K. V. Leasing, s. r. o., IČ: 63487063, se sídlem Strojírenská 396/4, Žďár nad Sázavou, zaslání finančních prostředků na bankovní účty, k většině z nichž měla dispoziční právo ona sama nebo její příbuzní, a tyto použila pro svou potřebu, a sice tak, že 1. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. ....... datovanou dne 03.06.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem H. H. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ......... a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ............, přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 6.995,- Kč, čímž poškozené H. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 13.005,- Kč, 2 . v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. .......... datovanou dne 14.06.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem P. K. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. .......... a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ............., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 6.895,- Kč, čímž poškozenému K. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 13.105,- Kč, 3. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. ........ datovanou dne 21.06.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem V. S. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ........... a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. .............., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 6.895,- Kč, čímž poškozené S. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 13.105,- Kč, 4. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. .............. datovanou dne 02.07.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností OKV leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem J. B. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ........... a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. .........., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 3.940,- Kč, čímž poškozené B. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 16.060,- Kč, 5. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. .......... datovanou dne 22.07.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem V. S. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ............ a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ..........., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 5.910,- Kč, čímž poškozenému S. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 14.090,- Kč, 6. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. ......... datovanou dne 22.08.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem Z. V. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. .......... a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ......, přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 4.925,- Kč, čímž poškozené V. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 15.075,- Kč, 7. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. ........ datovanou dne 19.09.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem I. K., kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ........ a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ..........., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 3.940,- Kč, čímž poškozené K. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 16.060,- Kč, 8. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. ............. datovanou dne 01.10.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem I. B. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ........... a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ..............., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 3.940,- Kč, čímž poškozené B. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 16.060,- Kč, 9. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. .............. datovanou dne 30.10.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem M. K. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. .................. a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. ............., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 3.940,- Kč, čímž poškozené K. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 16.060,- Kč, 10. v přesně nezjištěné době, na přesně nezjištěném místě vytvořila fiktivní smlouvu o úvěru č. ............ datovanou dne 11.12.2014 na částku ve výši 20.000,- Kč, jakoby uzavřenou mezi společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zastoupenou zprostředkovatelkou I. D. a zákazníkem M. K. , kdy na základě této smlouvy vyplatila poškozená společnost částku 18.000,- Kč na bankovní účet č. ............. a částku 2.000,- Kč jako provizi za zprostředkování úvěru na bankovní účet č. .............., přičemž obviněná následně uhradila na splátkách pouze částku 1.970,- Kč, čímž poškozené K. způsobila vážnou újmu na právech a poškozené společnosti O. K. V. Leasing způsobila škodu ve výši 18.030,- Kč, čímž způsobila celkovou škodu ve výši 134.590,- Kč“ .
Usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. 4. 2016, sp. zn. 17 T 56/2016, bylo rozhodnuto podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud Praha – západ není místně příslušný k jejímu projednání. Podle soudu ze spisového materiálu nelze zcela spolehlivě zjistit, kde přesně došlo k vytvoření fiktivních smluv, přičemž lze podle soudu předpokládat, že se tak stalo v okrese Beroun, když obviněná pracovala jako zprostředkovatel pro společnost Profi Credit právě ve zdejší pobočce, což obviněná nesporuje, vyplývá to i ze stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a daná skutečnost je zřejmá také z výpovědi svědkyně I. D. Uvedenou okolnost lze podle soudu dovodit i z obsahu smluv, kde místem sepsání je uvedena obec K. , okres Beroun. Z dosud shromážděných důkazů podle soudu nevyplývá, že by se obviněná trestné činnosti dopouštěla nebo se obohatila v obvodu Okresního soudu Praha – západ. Ke škodě na majetku společnosti O. K. V. Leasing, s. r. o., pak došlo v sídle společnosti ve Žďáru nad Sázavou. S ohledem na výše uvedené je Okresní soud Praha – západ přesvědčen, že není místně příslušný k projednání věci. V neposlední řadě je okresní soud přesvědčen o nesprávnosti právní kvalifikace jednání popsaného v obžalobě také jako přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve vztahu k osobám, jejichž osobní údaje obviněná měla použít při vytváření fiktivních faktur, a to proto, že podle soudu chybí znak vážné újmy na právech. Skutečnost, zda v dané věci jde o vážnou újmu na právech, je nutno posoudit se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu, zejména s přihlédnutím k tomu, o jaké právo a v jaké oblasti společenských vztahů (rodinných, pracovních, podnikatelských, státních zájmů apod.) šlo, jaká byla intenzita újmy na zasaženém právu či právech a jaké následky to mělo pro poškozeného, zejména zda šlo o škodlivý následek na právech lehce nebo obtížně odstranitelný, popř. již zcela neodstranitelný a jaká byla intenzita takového následku, a pokud měla újma na právech určité trvání, i jak dlouho trvala. V projednávané věci tak zásah do života postižených osob spočíval v tom, že jim byly zasílány upomínky, na které postižení v konečném důsledku reagovali oznámením věci policejnímu orgánu, přičemž ani majetková škoda nevznikla, jak je zřejmé z jejich vyjádření. Podle soudu tak nelze hovořit o nějakém zásadním a významném zásahu do nemajetkové sféry těchto osob. Také na základě těchto okolností nelze podle okresního soudu uvažovat o jeho příslušnosti k projednání věci. Proto okresní soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o příslušnosti soudu neboť, jak uvedl, je společně nadřízen Okresnímu soudu Praha – západ, Okresnímu soudu v Berouně a Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Vrchní soud v Praze postoupil dne 11. 5. 2016 uvedenou trestní věc obviněné E. E. vedenou Okresním soudem Praha – západ pod sp. zn. 17 T 56/2016, Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti, neboť tento je soudem nejblíže společně nadřízeným Okresnímu soudu Praha – západ, Okresnímu soudu v Berouně a Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Především je nutno konstatovat, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o příslušnosti soudu, neboť je nejblíže společně nadřízen Okresnímu soudu Praha – západ, Okresnímu soudu v Berouně a Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Podle obžaloby se obviněná měla dopustit pokračujícího přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchaného v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Tedy jedním jednáním měla zasáhnout různé individuální objekty ochrany a způsobit různé následky.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.).
Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil.
Dosud nebylo postaveno najisto, kde obviněná měla vyhotovit nepravdivé smlouvy o úvěru. Obviněná sama využila svého práva, ve věci odmítla vypovídat a není tedy zřejmé, zda údaj o místu podpisu smluv o úvěru v K. (okr. Beroun) vypovídá o skutečném místu vyhotovení předmětných fiktivních smluv. Ani skutečnost, že obviněná má bydliště v Berouně a že pracovala u společnosti Profi Credit na pobočce v Berouně, neumožňuje bez pochybností určit místo vzniku nepravdivých smluv. Za místo spáchání trestné činu lze dále považovat i místo, kde mělo dojít k následku trestné činnosti obviněné, přičemž u všech útoků pokračujícího přečinu popsaného v obžalobě, došlo k následku jednání obviněné (ke vzniku škody) v sídle poškozené společnosti O. K. V. Leasing, s. r. o., ve Žďáru nad Sázavou, tedy v obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Z obsahu spisového materiálu je možné určit místo, kde se obviněná měla obohatit. Ze zpráv bankovních institucí je totiž zřejmé, že některé z účtů, na které měly být společností O. K. V. Leasing, s. r. o., zasílány finanční částky sjednané fiktivními smlouvami a provize za takto sjednané smlouvy, jsou vedeny na pobočkách bank v Berouně (př. č. l. 426, 481, 539 tr. spisu). Obviněná se měla obohatit také v místě těchto poboček bank, tedy v Berouně, v obvodu Okresního soudu v Berouně. S ohledem na právě uvedené, pokud jde o jednání obviněné kvalifikované jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, přichází v úvahu příslušnost Okresního soudu v Berouně (s ohledem na místo, kde se měla obviněná obohatit) a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (s ohledem na místo vzniku následku) k projednání věci.
Podle obžaloby se obviněná svým jednáním měla dopustit také přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl. Souběh uvedených přečinů přitom není vyloučen. Z obžaloby plyne, že obviněná měla k vytvoření fiktivních smluv zneužít osobních údajů v obžalobě uvedených osob, čímž jim měla způsobit vážnou újmu na nemajetkových právech. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se jedná o deset osob, z nichž 4 mají bydliště v Berouně nebo v okrese Beroun, tedy obvodu Okresního soudu v Berouně, 5 osob má bydliště v okrese Praha – západ, tedy v obvodu Okresního soudu Praha – západ a jedna z poškozených má bydliště v Praze 5, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5.
Pokud jde o právní kvalifikaci skutku také jako přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož znaky Okresní soud Praha – západ v jednání obviněné neshledává, Nejvyšší soud podotýká, že zjištění skutkového stavu potřebného k náležitému právnímu posouzení věci bude předmětem dokazování před soudem. Pro posouzení místní příslušnosti soudu nejsou podstatné úvahy soudu o správnosti právní kvalifikace, ale je třeba vycházet ze skutkových zjištění uvedených v obžalobě.
Z výše uvedeného vyplývá, že v předmětné věci přichází v úvahu více soudů příslušných k projednání věci (např. Okresní soud v Berouně, Okresní soud Praha – západ, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou), tedy jde o soudy, v jejichž obvodech byl trestný čin spáchán. Podle §22 tr. ř., je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce m. j. obžalobu. Podáním obžaloby u Okresního soudu pro Prahu – západ tak byla založena místní příslušnost tohoto soudu k projednání věci.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. června 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu