ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.24.2016.1
sp. zn. 7 Td 24/2016-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. června 2016, v trestní věci podezřelého A. H. a P. V. , vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 33 Nt 1607/2016, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud Praha-západ.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 33 Nt 1607/2016, předložil podle §88a odst. 1 tr. ř., §24 odst. 1 tr. ř., za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam, trestní věc podezřelých A. H. a P. V., vedenou u Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Praha venkov-západ pod č. j. KRPS-110945-4/TČ-2016-011681, Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Okresní soud Praha-západ má za to, že není příslušný k rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu ke zjištění údajů z telekomunikačního provozu, který mu byl státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Praha-západ předložen dne 29. 4. 2016, sp. zn. 2 ZN 439/2016, ve věci podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, jehož se mohli dopustit podezřelí A. H. a P. V. Předloženému návrhu státního zástupce okresní soud bez věcného vyřízení nevyhověl s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/2014, ze dne 19. 4. 2016, s tím, že není místně příslušný. Pokud státní zástupce dovodil místní příslušnost Okresního soudu Praha-západ podle §18 odst. 2 tr. ř., neboť v jeho obvodu vyšla trestná činnost najevo, okresní soud s takovou argumentací nesouhlasí, neboť příslušnost určená podle místa spáchání činu ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek, přičemž obecně za místo spáchání trestného činu je třeba považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, ale tímto místem je i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V konkrétním případě, že však dosud není zřejmé, kde došlo ke stíhanému jednání (místo uzavření smlouvy v Mníšku pod Brdy je zřejmě fiktivní) a závěr o tom, že podezřelý A. H. je v obvodu Okresního soudu Praha-západ hlášen k trvalému pobytu nebo zde pobývá, na tom nic nemění. Podle okresního soudu však není pochyb o tom, že následek spočívající ve způsobení škody poškozené společnosti měl v tomto případě nastat v sídle společnosti Home Credit, a. s., v Brně, tedy v obvodu Městského soudu v Brně. Podle soudu je nutné pravidla pro určení místní příslušnosti důsledně respektovat již od počátku trestního řízení, nikoliv jen po nápadu obžaloby. Proto se podle soudu nelze omezit na konstatování, že nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 4/14, zasahuje primárně vyšší stupně struktury státních zastupitelství, aniž by dopadal na složky nižší. Podle okresního soudu tak v tomto případě jde o místní příslušnost několika soudů, přičemž odcitoval ustanovení §24 tr. ř., podle kterého vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu u nějž byla učiněna podání v tomto ustanovení konkrétně uvedená, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Předložil proto věc Nejvyššímu soud k rozhodnutí o příslušnosti, neboť je nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu Praha-západ, u kterého věc napadla a Městskému soudu v Brně.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Okresní soud pro Prahu-západ je příslušný k projednání věci. Je skutečností, že trestní oznámení bylo poškozenou obchodní společností podáno u Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Praha venkov-západ a z hlediska místní příslušnosti soudu tak čin vyšel najevo v obvodu Okresního soudu Praha-západ (§18 odst. 2 tr. ř.). Tento okresní soud ale správně uvedl, že pokud státní zástupce dovodil místní příslušnost Okresního soudu Praha-západ podle §18 odst. 2 tr. ř., neboť v jeho obvodu vyšla trestná činnost najevo, příslušnost určená podle místa spáchání činu ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek.
Předně nelze pominout, že věc se nyní nachází na samém počátku po podání trestního oznámení, ve stadiu před zahájením trestního stíhání, kdy byly podle §158 odst. 3 tr. ř. policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu. Mezi takovéto podklady k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, lze zařadit i údaje o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., jejichž vydání nařizuje v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce. Tyto údaje o telekomunikačním provozu mají v tomto případě verifikovat dosud známé údaje, resp. potvrdit nebo vyvrátit dosud známé údaje ve věci, tedy nejen o tom, zda podezřelá osoba je možným pachatelem daného trestného činu, ale také zda se ho dopustila na místě, o kterém dosud shromážděné doklady svědčí. Není-li to v určitém konkrétním případě jednoznačně zřejmé, nelze takovéto údaje předem bez prověření označit za nepravdivé resp. smyšlené a z toho dovozovat nepříslušnost soudu k rozhodnutí.
Ze spisu Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Praha venkov-západ (č. j. KRPS-110945-4/TČ-2016-011681) vyplývá, že jde o věc, ve které byl podle ustanovení §26 odst. 1 tr. ř., podán u Okresního soudu Praha-západ předmětný návrh státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Praha-západ (č. j. 2 ZN 439/2016-21). Z výše uvedeného spisu pak vyplývají následující skutečnosti významné pro rozhodnutí o příslušnosti soudu. Podezřelý A. H. má podle Smlouvy o hotovostním úvěru trvalé bydliště v obci L. Podstatné ale je, že fakticky se podle uvedené smlouvy zdržuje na adrese J. Š., Mníšek pod Brdy, což je na okrese Praha-západ a tedy v obvodu Okresního soudu Praha-západ. Z dosavadních zjištění také vyplývá, že oba podezřelí měli při sjednávání úvěrových smluv uvést nepravdivé údaje o jejich zaměstnání a výši mzdy a k tomu doložit padělaný výpis z bankovního účtu, ale jejich bydliště, odkud by sjednali úvěrové smlouvy v elektronickém systému „Správce financí“ poškozené společnosti, nebylo zpochybněno. Z tohoto elektronického systému jsou ale patrné časové údaje úkonů a IP adresy, prostřednictvím kterých bylo do systému vstupováno. Známé jsou také e-mailové adresy podezřelých, na které jim bylo zasláno potvrzení o uzavření úvěrové smlouvy. Cílem návrhu státního zástupce na vydání příkazu podle §88a odst. 1 tr. ř. je právě zjištění koncového uživatele IP adres a uživatelích e-mailových adres. Za této situace, kdy i podle státního zástupce, jak je uvedeno v jeho návrhu podle §88a odst. 1 tr. ř., nebylo vyloučeno, že jeden z podezřelých uzavřel úvěrovou smlouvu v obci Mníšek pod Brdy, okr. Praha-západ, nelze v tomto konkrétním případě Okresní soud Praha-západ považovat za soud místně nepříslušný k danému rozhodnutí. O jistých pochybnostech ohledně své místní příslušnosti svědčí zřejmě i argumentace Okresního soudu Praha-západ, že v této věci jde o místní příslušnost několika soudů, přičemž poukázal na ustanovené §24 tr. ř. V případě místní příslušnosti několika soudů se ale uplatní ustanovení §22 tr. ř.
Podle §26 odst. 1 tr. ř. je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. V nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14 (bod č. 114), je s odkazem na Komentář k trestnímu řádu uvedeno, že zákonná úprava příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení v §26 tr. ř. je lex specialis k obecným ustanovením trestního řádu o věcné i místní příslušnosti soudů, a v ustanovení §26 tr. ř. je pevně stanovena věcná příslušnost okresního soudu, avšak místní příslušnost se odvíjí od skutečnosti, že v obvodu daného okresního soudu je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Dále je v uvedeném nálezu také uvedeno (bod 115), že „v případě, že příslušný návrh podává státní zástupce okresního státního zastupitelství, tedy státního zastupitelství působícího v obvodu jediného okresního soudu, je místní příslušnost okresního soudu přímo založena zákonnou právní úpravou §18 tr. ř., neboť z tam stanovené obecné místní příslušnosti soudu se odvozuje místní příslušnost okresního státního zastupitelství, oprávněného k podání příslušného návrhu (§7 zákona o státním zastupitelství ve spojení s §12 jednacího řádu)“. Okresní soud Praha-západ proto v odůvodnění usnesení, jímž tuto věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, podle názoru Nejvyššího soudu správně uvedl, že pravidla pro určení místní příslušnosti je třeba důsledně respektovat již od počátku trestního řízení, nikoliv jen po nápadu obžaloby nebo návrhu na potrestání, aby i úkony v přípravném řízení činil soud, kde došlo ke spáchání trestného jednání, a nelze se omezit na konstatování, že nález Pl. ÚS 4/14 zasahuje primárně vyšší stupně struktury státních zastupitelství, aniž by dopadal na složky nižší.
Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. června 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu