ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.28.2016.1
sp. zn. 7 Td 28/2016-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného A. N. , vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 4 T 123/2015, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2016 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Ústí nad Labem neodnímá .
Odůvodnění:
Dne 31. 7. 2015 (č. l. 68 tr. spisu) podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem u Okresního soudu v Ústí nad Labem návrh na potrestání obviněného A. N. pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku.
Podáním ze dne 25. 2. 2016 (č. l. 84 tr. spisu) učinil obviněný návrh na odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a její přikázání Městskému soudu v Brně (což specifikoval ústně do protokolu při hlavním líčení dne 12. 5. 2016, č. l. 99 tr. spisu). Ve svém návrhu důrazně požaduje, aby ve věci 4 T 123/2015 nerozhodovalo Ústí nad Labem, tedy ústecké soudy. Obviněný je totiž přesvědčen, že ústecké soudy jsou zločinecké a ovládané zločinci. Součástí ústecké mafie jsou podle něj zejména soudci „ JUDr. Studničná, Plha, Svoboda, Kneifl, Vlachová a jim podobní mafiáni “. Skutečnost, že jeho kauzu má soudce Mgr. M. Roubíček ještě podle obviněného neznamená, že výše jmenovaní mafiáni tuto kauzu nemohou ovlivňovat. Podle obviněného jsou ústecké soudy známé tím, že léta ukrývaly komunistické zločinecké soudce. Tamní soudy podle něj používají komunisticko fašistické praktiky, které se přenášejí do soudních kauz v Ústí nad Labem. Obviněný požaduje odnětí jeho věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem i všem soudům v severočeském kraji, neboť ústecká mafie je schopna ji ovlivnit. Obviněný dále doplnil, že také policie v této zemi je zločinecká, loupí a přepadává. Obviněný uzavřel, že nemá se soudy v Ústí nad Labem nic společného, nepatří k žádné sektě či organizované mafii, nepatří ke zločincům, kteří si vyberou oběť, léta ji vězní, a až se jim chce, pak oběť propustí.
Okresní soud v Ústí nad Labem předložil dne 10. 6. 2016 Nejvyššímu soudu trestní spis sp. zn. 4 T 123/2015, k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci, přičemž v předkládací zprávě (č. l. 111 tr. spisu) vyjádřil svůj názor, že v uvedené věci nejsou dány důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci ale Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Z obsahu návrhu obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, a přikázání věci Městskému soudu v Brně, nejsou uvedeny žádné konkrétní důvody, které by dostatečně odůvodňovaly tento zcela výjimečný postup. Obviněný v návrhu nenamítá žádný konkrétní vztah příslušného soudu (Okresního soudu v Ústí nad Labem) ke své osobě, k jiným osobám činným v jeho trestní věci nebo k věci samotné. Uvádí pouze obecná tvrzení, že ústecké soudy jsou ovládány jakousi soudcovskou mafií, jmenovitě uvádí některé ze soudců, kteří podle něj do takové mafie náleží, přičemž některé z nich označuje vulgárními výrazy. Z návrhu obviněného vyplývá averze vůči „ústeckým soudům“, které osočuje z porušování zákonů a spolupráce s jakousi mafií. Z těchto námitek však není zřejmé, jakou mají konkrétní souvislost s právě projednávanou věcí obviněného, když ani sám obviněný k soudci Mgr. M. Roubíčkovi, jemuž byla jeho trestní věc přidělena, nemá konkrétní výhrady.
V souvislosti s námitkou obviněného, vznesenou obecně vůči soudcům daného soudu, Nejvyšší soud podotýká, že zásadně se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci, a to postupem podle §31 odst. 1 tr. ř. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu.
Z obsahu trestního spisu vyplývá, že samosoudce Mgr. M. Roubíček posoudil návrh obviněného ze dne 25. 2. 2016 (č. l. 84 tr. spisu) také jako námitku podjatosti. Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 4 T 123/2015 (č. l. 87 tr. spisu), ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 To 177/2016 (č. l. 109 tr. spisu) tak, že podle §31 odst. 1 tr. ř. není Mgr. M. Roubíček vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 4 T 123/2015. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 4. 2016, sp. zn. 6 To 177/2016 (č. l. 95 tr. spisu) bylo podle §31 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že Mgr. T. Plha a JUDr. E. Svoboda nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 6 To 177/2016. Soudy tedy v trestní věci obviněného neshledaly žádnou pochybnost o schopnosti jmenovaných soudců nestranně a objektivně ve věci rozhodnout.
Nejvyšší soud tedy shledal, že obviněný ve svém návrhu neuvedl žádné důležité důvody ve smyslu ustanovení §25 tr. ř. Svými námitkami vyjádřil toliko svou averzi vůči jmenovaným soudům (kterou vyjadřuje již dlouhodobě a nejen vůči soudcům, ale také policistům, advokátům) a ze svého pohledu se zabýval všeobecnou kritikou práce soudů a soudců, kteří jsou podle jeho názoru členy jakési mafie. Obviněný však nevznesl žádnou bližší a konkrétní námitku, zejména vůči samosoudci příslušného okresního soudu, která by odůvodňovala postup podle §25 tr. ř.
Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle
§25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Pro případné postoupení věci velkému senátu Nejvyššího soudu podle §20 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. (zákon o soudech a soudcích), nebyly splněny zákonné podmínky uvedené v §20 odst. 2 uvedeného zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu