ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.6.2016.1
sp. zn. 7 Td 6/2016-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 2. března 2016 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného L. H. , vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 5 T 153/2015, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Olomouci.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích podal dne 16. 7. 2015 u Okresního soudu v Českých Budějovicích obžalobu (č. l. 95 tr. spisu) na obviněného L. H. pro ad 1) přečin neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 alinea prvá tr. zákoníku, ad 2) přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a ad 3) přečin vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku.
Těchto přečinů se měl dopustit tím, že ad 1) v přesně nezjištěné době od srpna 2014 do 6. 9. 2014 v Itálii, na řece Pád, u města Porto Tolle, bez souhlasu majitele V. A., se neoprávněně zmocnil za pomoci shodného klíče lodi (hausbótu) uvedeného výrobního čísla v hodnotě nejméně 670 000 Kč, kterou odvázal z kotviště a odjel s ní na jiné místo na řece Pád, kde ji zakotvil, ad) 2 v přesně nezjištěné době od srpna 2014 do 6. 9. 2014 v Itálii, na řece Pád, na přesně nezjištěném místě u města Porto Tolle, z úložného prostoru lavice v uzavřené obytné části lodě odcizil rybářské vybavení (konkrétně popsané v obžalobě), čímž poškozenému V. A. způsobil škodu odcizením ve výši 19 100 Kč, ad 3) načež dne 6. 9. 2014 telefonicky po poškozeném požadoval, aby mu do Itálie přivezl dlužné peníze, jinak se budou dít věci a hausbót bude hořet, a odmítl loď dobrovolně tomuto vrátit, a když V. A. společně s J. Š., kterého si s sebou vzal pro účely své ochrany z důvodu obav před L. H., na řece Pád nalezli ukotvenou loď a k této se přiblížili na vzdálenost cca 50 metrů, L. H. jim vyhrožoval, že pokud se přiblíží, loď zapálí, přičemž vzal kanystr s benzínem, kterým polil palubu lodi, a poté si vzal zapalovač, který zapálil, načež v dalším jednání mu zabránil J. Š., který přiběhl na palubu lodi a zapalovač mu vzal.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 28. 12. 2015, sp. zn. 5 T 153/2015, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněného předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť má za to, že není příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Ze skutkové věty podle soudu vyplývá, že obviněný měl spáchat trestnou činnost v cizině, konkrétně v Italské republice. Nelze tak podle soudu použít hledisko uvedené v ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. Z výpovědi obviněného vyplývá, že již řadu let bydlí v Olomouci a pouze přechodně pobýval v Itálii, kde pracoval jako rybářský průvodce. Ke dni 16. 7. 2015 bydlel v Olomouci, na adrese S., s družkou J. A., se kterou sdílí společnou domácnost. Na této adrese přebírá veškerou poštu. Obviněný dále uvedl, že k Českým Budějovicím nemá žádný vztah, byl zde asi třikrát v životě, vždy však místem pouze projížděl. Podle názoru soudu není Okresní soud v Českých Budějovicích místně příslušný k projednání věci, když příslušným k jejímu projednání je podle §18 odst. 2 tr. ř. Okresní soud v Olomouci.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Obviněný se podle obžaloby měl dopustit přečinů neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 alinea prvá tr. zákoníku, krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku. Ve skutkové větě se podává, že se tak mělo stát v období od srpna do 6. 9. 2014 v Itálii, na řece Pád, na přesně nezjištěném místě u města Porto Tolle. Místem, kde mělo podle obžaloby dojít k jednání obviněného naplňujícímu objektivní stránku uvedených přečinů, je u všech tří skutků, jež jsou obviněnému kladeny za vinu, Itálie. Pokud jde o následek trestného činu, v tomto případě u přečinu krádeže popsaného pod bodem ad 2) obžaloby, z výpovědí obviněného založených v trestním spise vyplývá, že své jednání popírá s tím, že žádné rybářské vybavení neodcizil, protože toto ani nebylo možné z důvodu, že vše k rybolovu na lodi patřilo jeho osobě (viz č. l. 24 tr. spisu). O místě, kde měl nastat následek trestného činu, tak za výše uvedené situace také nelze učinit jednoznačný závěr, ale k odcizení daných věcí mělo dojít rovněž v Italské republice.
V tomto případě je tedy nutno postupovat podle §18 odst. 2 tr. ř., nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Ze spisového materiálu je zřejmé, že obviněný bydlí i se fakticky zdržuje v Olomouci, trvalý pobyt má hlášený v obci L., okr. Olomouc, podle své výpovědi bydlí a zdržuje se na adrese S. v Olomouci, kde si přebírá poštu. Obviněný bydlí a zdržuje se v obvodu Okresního soudu v Olomouci. Tento soud je tedy příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. března 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu