ECLI:CZ:NS:2016:7.TD.63.2016.1
sp. zn. 7 Td 63/2016-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného V. P. , vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 3 T 115/2016, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. prosince 2016 návrh soudu na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu Brno-venkov neodnímá .
Odůvodnění:
Dne 3. 12. 2015 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí obžalobu na obviněného V. P. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustil v podstatě tím, že na různých místech v okresech Náchod a Ústí nad Orlicí měl postupně od poškozeného V. G. v celkem 6 případech pod různými záminkami vylákat různé finanční částky, které i přes výzvy poškozeného nevrátil, v jednom případě tak měl jednat obdobným způsobem vůči poškozenému MUDr. M. D.
Nejvyššímu soudu byl dne 14. 6. 2016 předložen trestní spis Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 2 T 203/2015, k rozhodnutí o návrhu tohoto soudu na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 7 Td 29/2016, rozhodl, že se podle §25 tr. ř. věc odnímá Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí a přikazuje Okresnímu soudu Brno-venkov.
Nejvyššímu soudu byl dne 24. 11. 2016 předložen trestní spis Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. 3 T 115/2016, k rozhodnutí o návrhu tohoto soudu na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. Okresní soud především poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 29/2016 (tato věc je u Okresního soudu Brno-venkov evidována pod sp. zn. 3 T 115/2016) a 7 Td 45/2016 (která je nyní u Okresního soudu Brno-venkov evidována pod sp. zn. 2 T 166/2016), kdy v obou případech odůvodnil Nejvyšší soud postup podle §25 tr. ř. dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem V. P., který měl v době rozhodování soudu bydlet v Rosicích, okres Brno-venkov. Blízkost soudu měla nejlépe umožnit účast obviněného u hlavního líčení bez nutnosti absolvování cesty ke vzdálenému soudu. V této věci nařídil Okresní soud Brno-venkov hlavní líčení na den 17. 10. 2016. Obviněný byl obesílán na adresu Rosice, H. č. Zásilka však nebyla obviněnému doručena, pošta ji vrátila s poznámkou „na uvedené adrese neznámý“ a „nevyzvednuto v úložní době“. Proto nebylo hlavní líčení konáno a bylo odročeno za účelem pátrání po pobytu obviněného. Soud požádal Policii České republiky o zjištění místa pobytu obviněného, přičemž bylo zjištěno, že obviněný nyní bydlí v Jaroměři, S., u paní M. H. Policie České republiky potvrdila dne 6. 11. 2016, že obviněný se na uvedené adrese skutečně zdržuje (byť u paní Š.). Tuto skutečnost okresní soud v trestní věci 2 T 166/2016 telefonicky ověřil přímo u obviněného V. P. (že se obviněný skutečně zdržuje v Jaroměři na ulici S., u paní M. H. a u ní si také přebírá listovní zásilky). Podle okresního soudu tak odpadly důvody vyplývající z pobytu obviněného, pro které Nejvyšší soud odňal věc Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí a přikázal jí Okresnímu soudu Brno-venkov. Obviněný opět změnil místo pobytu. Okresní soud se také ztotožňuje s dříve vysloveným názorem Nejvyššího soudu, že zdravotní stav obviněného odůvodňuje, aby jeho věc byla projednávána u nejbližšího soudu. Okresní soud Brno-venkov proto navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. odňal věc tomuto soudu a přikázal jí Okresnímu soudu v Hradci Králové (jehož sídlo je nejblíže současnému pobytu obviněného). Okresní soud upozornil, že obdobný návrh je Okresním soudem Brno-venkov podáván ve věci sp. zn. 2 T 166/2016.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh soudu a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V uvedené věci je především nutno zdůraznit, že rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 7 Td 29/2016, byla věc podle §25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí a přikázána Okresnímu soudu Brno-venkov. Tento soud se tak stal příslušným k projednání trestní věci obviněného V. P. vedené tímto soudem pod sp. zn. 3 T 115/2016.
Z obsahu trestního spisu jsou zřejmé skutečnosti uvedené okresním soudem v jeho návrhu na delegaci. Nejvyšší soud v nich však neshledal důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř.
Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že okresní soud v trestní věci obviněného V. P., sp. zn. 3 T 115/2016, nařídil hlavní líčení na den 17. 10. 2016, o čemž vyrozuměl také poškozené. Obviněného obesílal na adresu H. č., Rosice (viz referát na č. l. 379 tr. spisu). Zásilka nebyla obviněnému doručena, jak uvádí okresní soud (viz výše). Hlavní líčení bylo poté odročeno na neurčito, za účelem pátrání po pobytu obviněného (viz Protokol o hlavním líčení ze dne 17. 10. 2016 na č. l. 391 tr. spisu). Ze zpráv Policie České republiky na č. l. 389 a 393 tr. spisu vyplývá, že obviněný by se měl aktuálně zdržovat na adrese S., Jaroměř, okres Náchod. Podle zjištění Nejvyššího soudu (lustrace v centrální evidenci obyvatel) má obviněný V. P. od 26. 10. 2016 adresu trvalého pobytu na adrese S., Jaroměř, okres Náchod.
V této souvislosti však Nejvyšší soud upozorňuje, že skutečnost, že obviněný má bydliště jinde, než je sídlo soudu příslušného k projednání jeho věci, není obecně důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Pokud Okresní soud Brno-venkov poukázal na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu o delegaci trestních věcí obviněného (7 Td 29/2016 a 7 Td 45/2016), je nutno uvést, že Nejvyšší soud vždy rozhoduje v konkrétní věci na základě konkrétně prokázaných skutečností, přičemž v uvedených případech nebyl důvodem pro delegaci věci jinému soudu pobyt obviněného, ale především jeho aktuální zdravotní stav, který vyplýval z lékařských zpráv založených v trestním spise, a kdy lékař z tehdejšího bydliště obviněného v Rosicích, okr. Brno-venkov, ve zprávě ze dne 24. 5. 2016 i do budoucna v podstatě vylučoval ze zdravotních důvodů možnost obviněného dostavit se k místně příslušnému soudu. Změna jeho trvalého pobytu od 26. 10. 2016, kdy se přestěhoval z Rosic do Jaroměře v okrese Náchod, ale potvrzuje, že nyní je skutečná situace jiná.
O zdravotním stavu obviněného, který by mimořádně mohl být důvodem pro postup podle §25 tr. ř., však Okresní soud Brno-venkov nedoložil žádné nové informace a poznatky, které by svědčily o jeho skutečné dlouhodobé neschopnosti dostavit se k soudu v Brně. V souvislosti s tím nelze přehlédnout novou skutečnost, že obviněný byl schopen i přes jeho deklarovaný zdravotní stav se v nedávné době přestěhovat, a jen v letech 2015 až 2016 již potřetí změnil místo svého trvalého pobytu, což svědčí o tom, že jeho zdravotní stav není pro něj překážkou z hlediska mobility, může cestovat, měnit místo pobytu a tedy se dostavit také k soudu.
Okresní soud, jak vyplývá z obsahu trestního spisu, po marném pokusu o provedení hlavního líčení a po zjištění, že obviněný již nebydlí v jeho obvodu, ani neučinil pokus o doručení předvolání k hlavnímu líčení na zjištěnou novou adresu obviněného a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §25 tr. ř. v podstatě proto, že se obviněný přestěhoval. Přitom sám neučinil žádné nové poznatky o aktuálním zdravotním stavu obviněného, kdy v případě opakování jeho omluv z hlavního líčení ze zdravotních důvodů, bude nutné důsledně objektivizovat jeho případné tvrzení o neschopnosti dostavit se k soudu, aby se tak vyloučila možnost maření projednání věci soudem pod záminkou zdravotních problémů. Samotná změna bydliště tedy není bez dalšího důležitým důvodem pro odnětí věci příslušnému soudu a vzhledem k okolnostem případu ani nelze vyloučit, že by se nemohla opakovat. Okresní soud tak dosud nevyužil žádný z procesních prostředků, které má k dispozici, k zajištění účasti obviněného u hlavního líčení, pokud jeho účast považuje za nutnou, a to včetně jeho případného předvedení.
Nejvyšší soud po pečlivém zvážení skutečností vyplývajících z obsahu spisového materiálu, na základě výše uvedeného, neshledal důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. prosince 2016
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu