ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1453.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1453/2016-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 2. 11. 2016 dovolání obviněného J. T. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 11 To 430/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 27/2014 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se ohledně obviněného J. T. zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 11 To 430/2015, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 5 T 27/2014.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části obou rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje , aby věc obviněného J. T. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 5 T 27/2014, byl obviněný J. T. jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvě léta a šest měsíců s tím, že výkon trestu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na tři léta. Kromě toho bylo rozsudkem rozhodnuto také ohledně obviněných F. D. a V. T.
Jako zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku (bod 2 výroku o vině) posoudil Okresní soud v Hradci Králové skutek, který podle jeho zjištění spočíval v tom, že obvinění F. D. a J. T. dne 5. 3. 2013 v B., okr. H. K., v úmyslu získat dům a přilehlé pozemky v hodnotě 3 090 700 Kč, specifikované ve výroku o vině, obviněný F. D. po předchozí vzájemné dohodě s obviněným J. T. pod příslibem prodeje těchto nemovitostí s tím, že poškozené H. T. z prodeje připadne 900 000 Kč, a při vědomí nepříznivého zdravotního stavu, který poškozenou jako majitelku nemovitostí omezuje v běžném životě a zejména ve schopnosti svobodně rozhodovat o svém jednání a jeho právních důsledcích, přiměl poškozenou k prodeji, přičemž nejprve ji odvezl na poštu č. 2 v Hradci Králové, kde byl úředně ověřen podpis poškozené na jím předložené plné moci a generální plné moci k jejímu zastupování při prodeji nemovitostí, kteréžto plné moci obdržel od obviněného J. T., dne 21. 5. 2013 odvezl poškozenou na Obecní úřad v Černilově, okr. H. K., kde nechal úředně ověřit její podpis na jím předložené plné moci k prodeji nemovitostí datované dnem 1. 1. 2013, na základě popsaného zplnomocnění uzavřel za poškozenou dne 15. 5. 2013 s obchodní společností design 365, s.r.o., za kterou jako jednatel vystupoval obviněný J. T., kupní smlouvu o prodeji nemovitostí za částku 3 200 000 Kč s tím, že částka 1 100 000 Kč bude vyplacena poškozené prostřednictvím obviněného F. D. a že částka 2 200 000 Kč již jí byla vyplacena před podpisem kupní smlouvy, ač oba věděli, že uvedená cena je fiktivní a že k její úhradě nedojde, a kromě toho obviněný F. D. za poškozenou a obviněný J. T. za obchodní společnost design 365, s.r.o., podepsali dohodu o postupném plnění kupní ceny datovanou dnem 10. 5. 2013, v níž bylo potvrzeno splacení kupní ceny v devíti splátkách v termínech od 10. 1. 2013 do 10. 5. 2013, aniž by poškozená takovou částku ve skutečnosti obdržela. Podle dalších zjištění uvedených ve výroku o vině obviněný J. T. v době od 24. 5. 2013 do 12. 6. 2013 postupně odeslal na účet obviněného F. D. celkovou částku 880 000 Kč, kterou obviněný F. D. vybral, nepředal poškozené a použil pro svou potřebu, sám obviněný J. T. poškozené rovněž žádné peníze nevyplatil, dne 21. 5. 2013 byl proveden vklad vlastnického práva obchodní společnosti design 365, s.r.o., do katastru nemovitostí s účinky ode dne 15. 5. 2013 a oba obvinění způsobili poškozené škodu ve výši 900 000 Kč.
Odvolání obviněných F. D. a J. T. byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 11 To 430/2015, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Obviněný J. T. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V mezích dovolacích důvodů namítl, že skutek popsaný ve výroku o vině u něho neodpovídá následně přijaté právní kvalifikaci. Poukázal na to, že z popisu skutku není zřejmé, v čem by mělo spočívat jeho podvodné jednání, zvláště když tu je zjištění Okresního soudu v Hradci Králové, podle něhož odeslal na účet obviněného F. D. celkem částku 880 000 Kč za účelem úhrady kupní ceny nemovitostí. Zdůraznil, že o podvod z jeho strany by se jednalo, pokud by již předem měl úmysl nic poškozené neuhradit a pokud by předem věděl, že obviněný F. D. nic poškozené nepředá. Vyjádřil názor, podle něhož zjištění uvedená ve výroku o vině neumožňují závěr, že se dopustil podvodu. Obviněný J. T. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4, 5 tr. ř. v části týkající se obviněného J. T. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Takovou škodou se podle §138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč. K naplnění zákonných znaků trestného činu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku je třeba úmyslného zavinění (§13 odst. 2 tr. zákoníku).
Z konstrukce výroku o vině je patrno, že jednání obviněných směřovalo k získání nemovitostí, jejichž vlastníkem byla poškozená H. T., pod slibem poskytnutí částky 900 000 Kč. Poškozená souhlasila s prodejem nemovitostí proto, že očekávala, že obdrží uvedenou částku. Následkem jednání obviněných bylo to, že vlastnictví k nemovitostem nabyla obchodní společnost design 365, s.r.o., za kterou jednal obviněný J. T., a že obviněná neobdržela slíbenou částku 900 000 Kč. Za tohoto stavu by o trestný čin podvodu v případě obviněného J. T. šlo za předpokladu, že by tento obviněný již v době, kdy poškozené bylo slíbeno vyplacení částky 900 000 Kč a kdy podepsala listiny zmocňující obviněného F. D. k zastupování při prodeji, měl úmysl neposkytnout poškozené slíbenou částku 900 000 Kč. Ze zjištění soudů, jak jsou uvedena ve výroku o vině, takový úmysl u obviněného J. T. nevyplývá. Okresní soud v Hradci Králové v odůvodnění rozsudku na str. 31 uvedl, že obviněný F. D. uvedl spolu s obviněným J. T. poškozenou H. T. v omyl, když s příslibem konkrétní kupní ceny, případně zčásti pokryté obstaráním menšího domku k bydlení, jim podepsala plné moci potřebné k uzavření kupní smlouvy, aniž by skutečně měli v úmyslu toto zajistit, a že se tak na její úkor obohatili a způsobili jí škodu ve výši nejméně 900 000 Kč. Okresní soud v Hradci Králové nevysvětlil, z čeho dovodil, že obviněný J. T. měl již od počátku úmysl neposkytnout poškozené částku 900 000 Kč jako slíbenou protihodnotu nemovitostí. Tento nedostatek rozsudku vystupuje do popředí zvláště za situace, kdy bylo zjištěno, že krátce po vkladu vlastnického práva obchodní společnosti design 365, s.r.o., do katastru nemovitostí obviněný J. T. jednající za tuto společnost odeslal částku 880 000 Kč na účet obviněného F. D. jako osoby zmocněné k přijetí kupní ceny. Obviněný J. T. tak převedl do dispozice obviněného F. D. více než 97% částky, která byla slíbena poškozené. Za těchto okolností by obviněný J. T. mohl být považován za spolupachatele podvodu, pokud by jeho úmysl od počátku zahrnoval i okolnost, že obviněný F. D. přijaté plnění nepředá poškozené. Závěr, že obviněný J. T. měl takový úmysl, ovšem postrádá jakýkoli konkrétní podklad a je zatím pouhou domněnkou.
Lze konstatovat, že celou transakci provázely podezřelé kroky, při nichž obvinění F. D. a J. T. za zády poškozené vyhotovili různé listiny nepravdivého obsahu. Jejich význam ale nespočíval v tom, že by jimi byla poškozená uvedena v omyl o nějaké skutečnosti významné z hlediska jejího souhlasu s prodejem nemovitostí. Zmíněné listiny tedy nebyly prostředkem k tomu, aby obvinění vylákali nebo jinak podvodně získali souhlas poškozené s prodejem. Poškozená souhlasila s prodejem nemovitostí proto, že věřila slibu obviněných, že obdrží částku 900 000 Kč, která jí měla být vyplacena buď celá v hotovosti, anebo ve výši 500 000 Kč v hotovosti spolu s pořízením nějakého bydlení za částku 400 000 Kč. Prostředkem, jímž byla poškozená připravena o nemovitosti, tedy byl nepravdivý slib, že jí bude za nemovitosti poskytnuta uvedená částka. Ve vztahu k obviněnému J. T. ovšem nelze z žádné konkrétně zjištěné a důkazně podložené skutečnosti dovodit účast na nepravdivosti slibu daného poškozené. Není pochyb o tom, že obviněný J. T. participoval na slibu, že poškozené bude poskytnuta částka 900 000 Kč, ale z ničeho nelze přesvědčivě dovodit, že slib byl z jeho strany lživý, že jím nebyl vážně míněný a že obviněný J. T. dal tento slib s úmyslem nesplnit ho. Naznačená konstrukce spolupachatelství obviněného J. T. je těžko slučitelná se zjištěním, že poskytl částku 880 000 Kč obviněnému F. D. z titulu jeho zmocnění k přijetí kupní ceny, pokud nebylo prokázáno, že obviněný J. T. takto postupoval od počátku s úmyslem směřujícím k tomu, aby obviněný F. D. uvedenou částku nepředal poškozené. Jinak řečeno, ze zjištění, že obviněný F. D. nepředal částku 880 000 Kč poškozené a že si tuto částku ponechal pro sebe, nelze bez dalšího dovodit, že tento jeho postup byl zahrnut úmyslem obviněného J. T. v době, kdy poškozené byla slíbena částka 900 000 Kč a kdy podepsala listiny zmocňující obviněného F. D. k tomu, aby ji zastupoval při prodeji nemovitostí.
Skutek, jímž byl obviněný J. T. uznán vinným, nevykazuje ve vztahu k tomuto obviněnému znaky zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Výrok o vině obviněného J. T. je proto v rozporu se zákonem.
Rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové je ve výroku o vině obviněného J. T. rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jímž byl výrok o vině obviněného J. T. ponechán nedotčen a jímž bylo jeho odvolání zamítnuto, je rozhodnutím, které je vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného J. T. zrušil ohledně něho jak napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, tak rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby věc obviněného J. T. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. listopadu 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu