ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1454.2015.3
sp. zn. 7 Tdo 1454/2015-II-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. 1. 2016, konaném o dovolání obviněného J. E. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 1 To 65/2015, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 9/2014, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. E. bere do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Odůvodnění:
Obviněný J. E. vykonává trest odnětí svobody v trvání třinácti roků, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2015, sp. zn. 46 T 9/2014, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 1 To 65/2015, za trestný čin vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), spáchaný v roce 2009 v B. ze sexuálního motivu na poškozené H. K. v domě, kde provozovala prostituci. Trestní stíhání obviněného pro tento trestný čin bylo zahájeno dne 5. 9. 2013.
Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1454/2015-I, byla citovaná rozhodnutí obou soudů z podnětu dovolání obviněného zrušena s tím, že Krajskému soudu v Brně bylo přikázáno věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Odpadl tak podklad pro další výkon trestu odnětí svobody a bylo nutné rozhodnout o vazbě obviněného (§265l odst. 4 tr. ř.).
K otázce vazby se obviněný vyjádřil již v závěru podaného dovolání, v němž navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl o jeho „propuštění ... z vazby“. Obsahově šlo o návrh, aby bylo podle §265l odst. 4 tr. ř. rozhodnuto, že obviněný se nebere do vazby.
V řízení před oběma soudy byl obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že tento důvod trvá i v nynějším stádiu řízení.
Je nepochybné, že byl spáchán skutek, pro který bylo zahájeno a nadále se nyní vede trestní stíhání, a že tento skutek má znaky trestného činu vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. Vzhledem k výsledku dovolacího řízení je nejasné, zda pachatelem tohoto trestného činu skutečně je obviněný. Odstranění této nejasnosti je účelem dalšího postupu trestního stíhání.
I když důkazy provedené v původním řízení zatím nepostačují pro konečný závěr o vině obviněného, vyplývají z nich zřejmé důvody k podezření, že trestný čin spáchal právě obviněný. Jedná se zejména o pachové stopy nalezené na místě činu, výpověď utajeného svědka vystupujícího pod jménem J. N. a diagnostikovanou poruchu osobnosti, která obviněného predisponuje k násilnému trestnému činu se sexuálním motivem.
Pokud trvá důvodné podezření, že obviněný je pachatelem činu, pak je důvodná také obava, že při pobytu na svobodě bude opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán. Obviněný se již v minulosti (sedmi útoky v době od 30. 11. 2004 do 3. 2. 2005) dopustil trestného jednání, které mělo násilnou povahu a bylo sexuálně motivováno. Nyní posuzovaný čin se vyznačuje velmi výraznou gradací použitého násilí jak z hlediska jeho povahy, tak z hlediska jeho intenzity. U obviněného byla diagnostikována porucha osobnosti spočívající v poruše sexuální preference s patologicky agresivním až sadistickým obsahem. Od spáchání posuzovaného činu a od spáchání předcházejícího násilného jednání se sexuálním motivem sice uplynula delší doba, která jinak obecně snižuje opodstatněnost vazby, avšak v dané věci nelze pominout, že diagnostikovaná porucha osobnosti obviněného se vyznačuje mimo jiné tím, že mezi jednotlivými akty sexuální agrese může být i značný časový odstup. Obava z opakování trestné činnosti tedy není nikterak nereálná. S ohledem na osobu obviněného, jak je charakterizována zmíněnou osobnostní poruchou, i na povahu a závažnost posuzovaného činu je namístě závěr, že vazbu nelze nahradit jiným opatřením, zejména ne žádným z předběžných opatření podle §88b až §88l tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §265l odst. 4 tr. ř. rozhodl vzít obviněného do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 6. ledna 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu