ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1502.2015.1
sp. zn. 7 Tdo 1502/2015-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 20. ledna 2016 v Brně dovolání obviněného I. B. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 2 T 57/2012, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, sp. zn. 2 T 57/2012, byl obviněný I. B. (dále zpravidla jen „obviněný“) uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a trestným činem poškozování cizích práv podle §209 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), které podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že
dne 14. 11. 2008 v době od 14:00 hodin do 15:20 hodin v K., okres Ch. v úmyslu vylákat finanční částku a tuto nevrátit, požádal poškozeného D. H., o půjčení částky 1.000.000 Kč, poté se dohodl s N. Š., že na její účet bude poukázána finanční částka určená obviněnému, kterou N. Š. následně obviněnému vyplatí, zjistil od N. Š., že číslo jejího běžného účtu je ......, toto číslo účtu telefonicky sdělil poškozenému D. H. s tím, že jde o číslo vlastního účtu obviněného, na nějž má poškozený D. H. půjčovanou částku poukázat, když poškozený D. H. v omylu, že peníze převádí na účet obviněného, zadal příkaz k převodu částky 1.000.000 Kč ze svého účtu č. ...... na účet č. ......, který se ihned realizoval, téhož dne obviněný kontaktoval N. Š., která společně s manželem J. Š., uskutečnila výběr částky 1.000.000 Kč, která byla na její účet převedena z běžného účtu poškozeného D. H. a tuto hotovost téhož dne předala obviněnému, který si ji ponechal a k zastření podvodné transakce tvrdil poškozenému D. H., že částku 1.000.000 Kč neobdržel, neboť poškozený D. H. uskutečnil mylně převod na cizí běžný účet, čímž se obviněný obohatil o částku 1.000.000 Kč a poškozenému D. H., způsobil škodu ve výši 1.000.000 Kč, přičemž poškozený D. H. v domnění, že si N. Š. částku 1.000.000 Kč přisvojila, se domáhá, aby mu tuto částku vrátila, a to návrhem na vydání platebního rozkazu podaným dne 4. 11. 2010 k Okresnímu soudu v Chomutově, čímž byla N. Š., způsobena vážná újma na jejích právech.
Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §209 odst. 4 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný ihned po jeho vyhlášení odvolání, avšak neuvedl, proti kterým výrokům rozsudku odvolání směřuje. Prohlásil pouze, že podává odvolání (č. l. 573 spisu). Obhájce obviněného JUDr. Jiří Černý doručil dne 10. 9. 2014 soudu prvního stupně podání ze dne 8. 9. 2014, označené: „Věc: 2 T 57/2012 – odvolání a žádost“ v němž doslova uvedl: „Protože mi byl do DS doručen rozsudek ve věci klienta I. B. – potom musím konstatovat, že jsem se po vyhlášení rozsudku již odvolal, tzv. do protokolu a teď to „pro forma“ činím ještě takto písemně. Nicméně odůvodnění odvolání mohu zpracovat až poté, co mi bude doručena protokolace ze závěrečného ú.j. a vzal jsem na vědomí, že mi bude zasláno o něco později, co bude přepsán zvukový záznam a dle kapacitních možností zapisovatelek. Toto chápu, ale logicky i já tedy mohu odůvodnění napsat v přiměřené lhůtě – ex post – tohoto doručení.“ (viz č. l. 605 spisu).
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově podala dne 12. 9. 2014 tzv. bianco odvolání proti témuž rozsudku s tím, že rozsudek byl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově dne 5. 9. 2014 a současně prohlásila, že odvolání odůvodní ve lhůtě do 22. 9. 2014. Odůvodnění odvolání, které podala v neprospěch obviněného I. B. proti výroku o vině, odůvodnila podáním ze dne 19. 9. 2014, které téhož dne osobně doručila Okresnímu soudu v Chomutově.
Okresní soud v Chomutově doručil obviněnému i jeho obhájci JUDr. Jiřímu Černému výzvu k odstranění vad odvolání podle §251 odst. 1 tr. ř., v níž uvedl, jak má být odvolání doplněno ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy k odstranění vad odvolání. Současně je v souladu se zákonem upozornil na to, že v případě, že vady odvolání nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě, bude odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř. (č. l. 609 spisu). Výzva byla doručena obviněnému dne 9. 10. 2014 a jeho obhájci dne 3. 10. 2014. Na tuto výzvu reagoval obhájce obviněného podáním ze dne 6. 10. 2014, které bylo soudu doručeno dne 7. 10. 2014. Obhájce v něm uvedl, že odvolání podává proti výrokům o vině a trestu. Pro potřeby kvalifikovaně sepsaného odvolání požadoval opis protokolu z hlavního líčení konaného dne 5. 8. 2014, který mu soud přislíbil doručit, avšak po uplynutí více jak dvou měsíců opis tohoto protokolu neobdržel. Poukázal na to, že v protokolu jsou zachyceny závěrečné návrhy státního zástupce, zmocněnce poškozené, jeho návrh i referát soudu. Vzhledem k těmto okolnostem považuje lhůtu pěti dnů stanovenou pro odstranění vad odvolání za šikanu. V závěru podání opětovně požádal o doručení kompletního protokolu ze zmíněného hlavního líčení a stanovení soudcovské lhůty 30 dnů od doručení tohoto protokolu k vypracování odůvodnění odvolání (č. l. 610 spisu).
Okresní soud v Chomutově předložil dne 14. 10. 2014 spis vedený pod sp. zn. 2 T 57/2012 s odvoláními obviněného I. B. a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacímu k rozhodnutí o těchto odvoláních. Odvolací soud nařídil veřejné zasedání na den 6. 1. 2015 ve 13:00 hodin, k němuž předvolal obviněného, jemuž bylo předvolání doručeno dne 8. 12. 2014, jeho obhájci dne 5. 12. 2014 a Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem dne 5. 12. 2014.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v neveřejném zasedání usnesením ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014 tak, že podle §253 odst. 3 tr. ř. odvolání obžalovaného odmítl. V protokolu o neveřejném zasedání uvedl, že předmětem jednání je odvolání obžalovaného I. B. proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, č. j. 2 T 57/2012-577. Okresní soud v Chomutově doručil dne 29. 10. 2014 Krajskému soudu v Ústí nad Labem odůvodnění odvolání obviněného, které jeho obhájce osobně doručil soudu prvního stupně dne 22. 10. 2014. Ačkoliv odůvodnění odvolání obsahuje 14 stran textu a jeden list jako přílohu, která se týká odsouzení bývalého s. A. N. a jeho podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, toto odůvodnění odvolání s přílohou není zcela žurnalizováno ve spisu. Žurnalizována je pouze předkládací zpráva ze dne 24. 10. 2014 jako: „-620 a násl. – „ a poté následuje číslo listu 621.
Krajský soud v Ústí nad Labem konal dne 17. 2. 2015 veřejné zasedání o odvolání státní zástupkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, č. j. 2 T 57/2012-577, v přítomnosti obviněného i jeho obhájce. Veřejné zasedání bylo usnesením odročeno za účelem vyhlášení usnesení (správně má být zřejmě „rozhodnutí) na den 19. 2. 2015 ve 14:30 hodin. Odvolací soud dne 19. 2. 2015 vyhlásil následující rozsudek: „Podle §258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že obžalovaný I. B. se uznává vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a odsuzuje se podle §209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu tří roků. Tento rozsudek byl doručen společně s usnesením Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, obviněnému dne 23. 4. 2015, obhájci JUDr. Jiřímu Černému dne 20. 4. 2015 a Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově dne 20. 4. 2015.
Obviněný I. B. podal prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jiřího Černého dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, a to z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., a proto, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Dovolání ze dne 9. 6. 2015 bylo doručeno poštou Okresnímu soudu v Chomutově dne 11. 6. 2015 (č. l. 673 spisu), není však k němu připojena obálka a podací razítko neobsahuje údaje o počtu stejnopisů podání a příloh, čas doručení podání, ani podpis pracovníka, resp. pracovnice, který opatřil podání podacím razítkem. Přes tyto závady v postupu soudu prvního stupně je zřejmé, že dovolání bylo podáno včas (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
Obviněný v úvodu dovolání uvedl, že dovolání podává jak proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, tak proti usnesení o odmítnutí odvolání, protože se o něm „neuvěřitelně a bohužel“ dozvěděl on i jeho obhájce, nikoliv od soudu prvního stupně, ale až z doručení písemného vyhotovení rozhodnutí obhájci dne 20. 4. 2015, a proto nemohli ani dříve jinak reagovat, protože okolnosti nenasvědčovaly tomu, že se neprojednává i odvolání obviněného. Oba byli v dobré víře, že krajský soud projednává odvolání obviněného i státní zástupkyně.
Vzhledem k vadnému postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem, který nerozhodl jedním rozhodnutím o odvolání obviněného a odvolání státní zástupkyně, čímž byl obviněný vzhledem k ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) a h) tr. ř. donucen napadnout dovoláním obě rozhodnutí, musel také Nejvyšší soud zapsat zvlášť dovolání obviněného, které směřuje proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, a zvlášť dovolání obviněného podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, což vyplývá též z obsahu tzv. akceptačních dopisů ze dne 3. 12. 2015, které Nejvyšší soud zaslal obhájci obviněného JUDr. Jiřímu Černému. Nejvyšší soud musel tyto věci vedené pod sp. zn. 7 Tdo 1502/2015 a sp. zn. 7 Tdo 1503/2015 projednat a rozhodnout samostatně.
Ve věci sp. zn. 7 Tdo 1502/2015 obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, kterým tento soud podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl odvolání obviněného proto, že nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací v odůvodnění usnesení odkázal na to, že obhájce obviněného ani po výzvě soudu neodstranil vady odvolání ve stanovené lhůtě pěti dnů přes upozornění soudu, že pokud vady nebudou v uvedené lhůtě odstraněny, může odvolací soud odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnout. Nezmínil se přitom o opakovaných žádostech obhájce obviněného, aby mu Okresní soud v Chomutově doručil opis protokolu o hlavním líčení, které se konalo u tohoto soudu dne 5. 8. 2014 proto, aby obhájce mohl v odvolání reagovat na závěrečnou řeč státního zástupce a řádně zpracovat odvolání se všemi zákonnými obsahovými náležitostmi. Přestože soud prvního stupně předložil odvolacímu soudu spis k rozhodnutí o odvoláních obviněného a státní zástupkyně, odvolací soud rozhodl napadeným usnesením jen o odvolání obviněného. Obviněný v dovolání odkazuje na to, že podal odvolání již do protokolu o hlavním líčení, při němž byl vyhlášen odsuzující rozsudek a přehledně uvádí, jak jeho obhájce jednal, aby mu byl doručen opis protokolu z hlavního líčení konaného Okresním soudem v Chomutově dne 5. 8. 2014. Přes písemné i telefonické urgence obhájce však soud prvního stupně mu tento protokol nedoručil, ačkoliv obhájce ve všech podáních uváděl, že opis protokolu potřebuje pro zpracování odvolání. Obhájce reagoval písemně také na výzvu soudu prvního stupně k odstranění vad odvolání. Předseda senátu soudu prvního stupně mu však sdělil, že spis již odeslal soudu druhého stupně. Za této situace obhájce vypracoval písemné odůvodnění odvolání, které neprodleně doručil soudu prvního stupně. Následně byli obviněný i jeho obhájce vyrozuměni o konání veřejného zasedání u Krajského soudu v Ústí nad Labem, při němž byl vyhlášen dne 19. 2. 2015 odsuzující rozsudek, který byl doručen do datové schránky JUDr. Jiřího Černého dne 20. 4. 2015 společně s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, jehož obsahem bylo rozhodnutí o odmítnutí odvolání obviněného podle §253 odst. 3 tr. ř., tedy proto, že odvolání nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání.
Obviněný v závěru dovolání uvedl, že v celém řízení je tolik procesních a důkazních vad a nedostatků, že nemůže obstát jako spravedlivý proces. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud vzhledem k rozsáhlosti důkazního materiálu účelově vyhotovovanému či následně prováděnému shledal řízení vadným a rozhodl tak, že se usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, zrušuje a věc se vrací obecným soudům k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce se nevyjádřil k dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014 proto, že z obsahu dozorového spisu nelze v plném rozsahu posoudit dovolací tvrzení obviněného k doručení protokolu o hlavním líčení a komunikaci mezi obviněným a soudem prvního stupně, pokud jde o konkretizaci, resp. odůvodnění odvolání proti rozsudku tohoto soudu.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je důvodné.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Nejvyšší soud zjistil, že všechna tvrzení dovolatele, která se týkají postupu soudu prvního stupně, pokud jde o průtahy s doručením protokolu o hlavním líčení ze dne 5. 8. 2014, ale i opakované snahy jeho obhájce směřující k tomu, aby mu soud prvního stupně doručil zmíněný protokol pro účely zpracování a náležitého odůvodnění odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně, zcela odpovídají obsahu spisu.
Podle §249 odst. 1 tr. ř. musí být odvolání ve lhůtě uvedené v §248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle §251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny. Podle §249 odst. 2 tr. ř. státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i z části, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Podle §249 odst. 3 tr. ř. odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.
Obviněný I. B. podal po poučení soudem o opravných prostředcích odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ihned po jeho vyhlášení. V protokolu je konkrétně uvedeno: „Podávám si odvolání.“ Soudu prvního stupně nic nebránilo v tom, aby se v souladu s §249 odst. 1 tr. ř. dotázal obviněného, ve kterých výrocích napadá vyhlášený rozsudek. To však soud neučinil. Odvolání musí být zásadně odůvodněno ve lhůtě jeho podání, tedy do osmi dnů od doručení opisu rozsudku (§248 odst. 1 tr. ř.). Zákon však nevylučuje doplnění odvolání i po uplynutí této lhůty.
Poučení oprávněné osoby o obsahových náležitostech odvolání podle §249 odst. 1 tr. ř. nestačí poskytnout pouze obhájci obžalovaného, ale musí být dáno i samotnému obviněnému (srov. č. 1/2005 Sb. rozh. tr.). Základním předpokladem uplatnění ustanovení §253 odst. 3 tr. ř. o odmítnutí odvolání z důvodu nesplnění náležitostí jeho obsahu je spolehlivé zjištění, že došlo ke splnění zákonné poučovací povinnosti podle §249 odst. 1 tr. ř. Jestliže z obsahu spisu nevyplývá, že se tak stalo, pak s ohledem na ustanovení §253 odst. 4 tr. ř. odvolací soud nemůže podané odvolání odmítnout. Pokud odvolací soud za těchto okolností odvolání odmítne s odkazem na ustanovení §253 odst. 3 tr. ř., pak odvolateli odepře právo na přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně v řádném opravném řízení, což opodstatňuje existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (srov. č. 42/2003 Sb. rozh. tr.).
V ustanovení §33 odst. 1 tr. ř. jsou upravena práva obviněného. Podle §33 odst. 5 tr. ř. všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění. Je skutečností, že obviněnému nebyla soudem prvního stupně bez náležitého odůvodnění poskytnuta plná možnost k uplatnění jeho práv podle §33 odst. 1, 5 tr. ř., když po dobu více jak dvou měsíců mu na jeho žádost nebyl doručen soudem obsáhlý protokol o hlavním líčení konaném dne 5. 5. 2014 před Okresním soudem v Chomutově. Tomuto soudu bylo od počátku známo, že obviněný požadoval protokol proto, aby mohl podat proti odsuzujícímu rozsudku náležitě odůvodněné odvolání. Na opakovanou žádost obhájce ze dne 6. 10. 2014, která byla soudu doručena dne 7. 10. 2014, o doručení zmíněného protokolu a poskytnutí lhůty k podání odůvodnění odvolání reagoval předseda senátu Okresního soudu v Chomutově tím, že dne 14. 10. 2014 předložil spis Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání obviněného a odvolání státní zástupkyně.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o odvolání obviněného usnesením ze dne 16. 10. 2014, tedy za dva dny po předložení spisu, nerozhodl však o odvolání státní zástupkyně. Ze spisu není zřejmé, proč nerozhodl v jednom rozhodnutí o obou odvoláních podaných v téže trestní věci.
Dovolací soud zjistil, že postupem obou soudů bylo porušeno právo obviněného na spravedlivý proces, což také obviněný důvodně namítá. Soudy porušily čl. 90 Ústavy České republiky, podle něhož soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům a že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Krajský soud v Ústí nad Labem obviněnému odepřel právo na přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně v řádném opravném řízení, garantované článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, i článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jde tedy o flagrantní případ odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae). Nejvyšší soud zjistil, že je naplněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v alternativě, že bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyl naplněn, protože obviněný na jeho základě neuplatnil žádné hmotněprávní námitky.
Nejvyšší soud shledal, že podané dovolání je důvodné, a proto zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení a podle §265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Po zrušení napadeného rozhodnutí je nutno ve věci učinit nové rozhodnutí, a proto Nejvyšší soud přikázal podle §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ústí nad Labem, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud rozhodne o odvolání obviněného I. B. proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, sp. zn. 2 T 57/2012 a bude respektovat ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. i zákaz reformationis in peius podle ustanovení §265s odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu