ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.1660.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 1660/2016-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 7. 12. 2016 dovolání, které podal obviněný K. B., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 7 To 157/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 3 T 75/2010, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 7 To 157/2016, ohledně obviněného K. B.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje , aby věc obviněného K. B. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 12. 12. 2014, sp. zn. 3 T 75/2010, byl obviněný K. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a dalšími trestnými činy a odsouzen podle §247 odst. 3 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na tři roky s tím, že výkon trestu byl podle §60a odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen při současném vyslovení dohledu nad obviněným a zkušební doba byla podle §60a odst. 2 tr. zák. stanovena na pět roků, a zároveň byl zrušen výrok o trestu v trestním příkaze Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 1 T 21/2014, a další obsahově navazující rozhodnutí. Části obžaloby byl obviněný K. B. podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř., podle §229 odst. 2 tr. ř., podle §229 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 3 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Rozsudkem bylo rozhodnuto také ohledně obviněných V. K., E. G. a M. Č.
O odvoláních, která podali obvinění K. B., V. K., E. G. a M. Č. a státní zástupce v neprospěch obviněného V. K., bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 7 To 157/2015. Z podnětu odvolání obviněných byl rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích podle §258 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 2 tr. ř. zrušen v celé odsuzující části a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo ve věci nově rozhodnuto, přičemž obviněný K. B. byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a odsouzen za tyto trestné činy a dále za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 1 T 21/2014, podle §238 odst. 2 tr. zák., §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na dvě léta s tím, že výkon trestu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §59 odst. 1 tr. zák. stanovena na tři roky, a současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu v trestním příkaze Okresního soudu v Teplicích. Obviněný K. B. byl podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn (další) části obžaloby. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř., podle §229 odst. 2 tr. ř. a podle §229 odst. 1 tr. ř. Nově bylo rozhodnuto také ohledně obviněných V. K., E. G. a M. Č. Odvolání státního zástupce bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný K. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Tento rozsudek obviněný napadl proto, že jím bylo rozhodnuto ve veřejném zasedání, které Krajský soud v Ústí nad Labem konal v jeho nepřítomnosti. Obviněný odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Namítl, že v době konání veřejného zasedání byl ve vazbě v jiné trestní věci. Poukázal na to, že když se výslovně nevzdal účasti na veřejném zasedání, bylo vyloučeno konat veřejné zasedání v jeho nepřítomnosti. Obviněný K. B. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedla, že ze spisu sice není patrno, zda byl obviněný K. B. v době konání veřejného zasedání ve vazbě, ale dodala, že pokud Krajský soud v Ústí nad Labem konal veřejné zasedání přesto, že obviněný byl ve vazbě, je uvedený postup Krajského soudu v Ústí nad Labem důvodem k tomu, aby napadený rozsudek byl zrušen a aby Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci. V tomto smyslu státní zástupkyně učinila závěrečný návrh.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 5 tr. ř. ohledně obviněného K. B. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
Z hlediska citovaného ustanovení je dovolání důvodné proto, že veřejné zasedání, v němž bylo rozhodnuto o odvolání obviněného K. B., bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Porušeno tím bylo ustanovení §263 odst. 4 tr. ř., které stanoví, že v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Význam citovaného ustanovení je ten, že pokud obviněný výslovně neprohlásí, že se vzdává účasti při veřejném zasedání, nemůže se veřejné zasedání odvolacího soudu konat v jeho nepřítomnosti. Není podstatné, zda obviněný je ve vazbě, příp. ve výkonu trestu odnětí svobody, v projednávané věci nebo v jiné věci.
Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla věc s odvoláními podanými proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích předložena dne 2. 4. 2015. Krajský soud v Ústí nad Labem dne 3. 5. 2016 nařídil veřejné zasedání na den 31. 5. 2016 s tím, že obviněnému K. B. poštou zaslal vyrozumění o veřejném zasedání. Vyrozumění bylo obviněnému doručeno do vlastních rukou dne 6. 5. 2016 na adresu jeho tehdejšího bydliště v T. – T., N. K veřejnému zasedání se obviněný nedostavil, načež Krajský soud v Ústí nad Labem bez jakéhokoli dalšího opatření směřujícího ke zjištění, zda tu není pro takový postup zákonná překážka, usnesením rozhodl, že veřejné zasedání bude konáno v nepřítomnosti obviněného. V návaznosti na to bylo veřejné zasedání provedeno v nepřítomnosti obviněného a posléze v něm byl vyhlášen napadený rozsudek. Teprve ve stádiu, kdy obviněnému bylo třeba doručit rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, bylo zjištěno, že obviněný se nachází ve Vazební věznici Litoměřice, kam mu byl rozsudek doručen do vlastních rukou dne 26. 7. 2016.
Ve skutečnosti byl obviněný K. B. ve vazbě od 24. 5. 2016. Do vazby byl vzat ve věci Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 5 T 90/2016. Osobní svoboda obviněného byla omezena nepřetržitě od 24. 5. 2016 vazbou a od 13. 9. 2016 navazujícím výkonem trestu odnětí svobody a obviněný je i v současné době, tj. v době rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého na 21 měsíců ve věci Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 5 T 90/2016 rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. 7 To 323/2016 (konec trestu připadá na 24. 2. 2018).
K postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem, který konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného K. B. po zjištění, že obviněnému bylo doručeno vyrozumění o veřejném zasedání na adresu jeho tehdejšího bydliště, lze poznamenat, že tento postup byl nedůsledný. Ve spise byl založen opis evidence Rejstříku trestů, z něhož je patrno, že obviněný má v Rejstříku trestů celkem 25 záznamů o odsouzeních soudy České republiky a 3 záznamy o odsouzeních soudy Spolkové republiky Německo. Dala se tedy předvídat reálná varianta, že obviněný může být ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Tato okolnost byla snadno ověřitelná u příslušného orgánu Vězeňské služby České republiky s využitím elektronického přístupu do evidence vězněných osob prostřednictvím systému datových zpráv. Krajský soud v Ústí nad Labem této možnosti nevyužil, tím pádem nezjistil, že obviněný je od 24. 5. 2016 ve vazbě v jiné trestní věci, a veřejné zasedání se rozhodl konat v nepřítomnosti obviněného s rizikem, že tak bude porušeno ustanovení §263 odst. 4 tr. ř. Pro úplnost je třeba dodat, že obviněný neučinil výslovné prohlášení, že se vzdává účasti při veřejném zasedání.
Napadený rozsudek ve vztahu k obviněnému K. B. vzešel z vadně provedeného řízení, v němž bylo porušeno ustanovení §263 odst. 4 tr. ř. o přítomnosti obviněného při veřejném zasedání odvolacího soudu. Z toho důvodu nemůže napadený rozsudek v části týkající se obviněného K. B. obstát.
Nejvyšší soud proto zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ohledně obviněného K. B., zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc obviněného K. B. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Krajský soud v Ústí nad Labem odstraní vadu vytknutou tímto usnesením Nejvyššího soudu a znovu rozhodne o odvolání obviněného K. B. proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. prosince 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu