ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.708.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 708/2016-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 6. 2016 o dovolání obviněné P. H. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 9 To 297/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 10 T 80/2015 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné P. H. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná P. H. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 9 To 297/2015, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 10 T 80/2015. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že se nedopustila jednání uvedeného v bodě 1 výroku o vině. Ve vztahu k tomuto bodu výroku o vině vytkla, že „hodnocení důkazů provedené soudem prvního stupně bylo zcela jednostranné a tendenční“ a že soud prvního stupně „neakceptoval důkazní návrhy“, které předložila. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu Plzeň - město věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k rozsahu provedeného dokazování apod. Z toho vyplývá, že námitky skutkové povahy nejsou dovolacím důvodem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
O „nesprávné právní posouzení skutku“ se jedná za situace, kdy na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, bylo vadně aplikováno hmotné právo, typicky pak trestní zákon. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, dovolacímu důvodu odpovídají obsahově námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Pokud je dovolacím důvodem „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, jedná se rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy.
Skutkem, který je ve smyslu uvedeného dovolacího důvodu předmětem právního posouzení, je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Dovolacím důvodem proto nejsou skutkové námitky, tj. námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny skutkových zjištění soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a zásadně nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněná byla odsouzena pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle výroku o vině spočíval v podstatě v tom, že obviněná ve dnech 12. 7. 2015 a 14. 7. 2015 v Plzni ve dvou prodejnách DM Drogerie odcizila na prodejní ploše zboží v prvním případě v ceně 729 Kč a v druhém případě v ceně 2 916,50 Kč, přestože již byla za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku dříve odsouzena k trestu odnětí svobody na dvacet měsíců, který vykonala dne 3. 11. 2013. Podle bodu 1 výroku o vině se obviněná prvního útoku dopustila dne 12. 7. 2015 odcizením 1 ks pánské vůně zn. David Beckham Signature v ceně 729 Kč tak, že toto zboží ukryla do svého rukávu u bundy, prošla pokladní zónou, aniž zaplatila, a následně prodala zboží nezjištěné osobě za 300 Kč.
V podaném dovolání obviněná neuplatnila žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutek nenaplňoval znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněná založila dovolání v celém rozsahu výlučně na námitkách, které zaměřila proti bodu 1 výroku o vině a které pojala jako nesouhlas se zjištěním, že uvedené zboží odcizila, a zároveň jako nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy a že považovaly provedené důkazy za dostatečné. Tyto námitky pro svou vyloženě skutkovou povahu jsou mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná sice formálně deklarovala tento dovolací důvod, ale jinak uplatnila námitky, které mu co do obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to je odůvodněno extrémním rozporem mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu Plzeň - město, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Plzni, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani pokud jde o zjištění, že obviněná se dopustila odcizení zboží útokem uvedeným v bodě 1 výroku o vině.
Skutková zjištění uvedená v bodě 1 výroku o vině mají odpovídající obsahové zakotvení ve výpovědi svědka P. J., bezpečnostního pracovníka, který po zjištění ztráty zboží personálem prodejny vyhodnocoval kamerový záznam, na němž byla zachycena přítomnost obviněné u regálu se zbožím a manipulace obviněné s krabičkou posouvanou do rukávu. Ostatně sama obviněná doznala odcizení zboží včetně toho, že ho pak prodala náhodné osobě za 300 Kč. Doznání učinila jak před policejním orgánem při výslechu podezřelé, tak před soudcem při vazebním zasedání, kdy dokonce prohlásila „skutečnosti ohledně viny … za nesporné“. Protokol o výslechu podezřelé a protokol o vazebním zasedání v části týkající se výslechu obviněné pak byly k důkazu přečteny v hlavním líčení. Pokud soudy změnu výpovědi obviněné, která v hlavním líčení začala tvrdit, že zboží neodcizila, považovaly za nevěrohodnou, měly k takovému hodnocení náležitý podklad v tom, co vyplývalo z výpovědi svědka P. J. ve spojení s kamerovým záznamem a z původního doznání obviněné.
Celkově lze konstatovat, že soudy hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily a v tomto kontextu přijatelně zdůvodnily nadbytečnost dalšího dokazování podle návrhů obviněné. To, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu