ECLI:CZ:NS:2016:7.TDO.83.2016.1
sp. zn. 7 Tdo 83/2016-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 2. 2016 o dovolání, které podal obviněný J. M. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, sp. zn. 67 To 26/2015, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 4 T 225/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. M. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, sp. zn. 67 To 26/2015, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání, o odvolání obviněné J. V. a o odvolání státního zástupce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 9. 2014, sp. zn. 4 T 225/2014. Dovoláním se obviněný s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. c), g) tr. ř. domáhal zrušení obou rozsudků a zproštění obžaloby (správně návrhu na potrestání).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozsudku, proti kterému dovolání směřuje. O tom byl obviněný poučen v rozsudku Městského soudu v Praze.
Rozsudek Městského soudu v Praze byl obviněnému doručen dne 13. 7. 2015. V řízení před Městským soudem v Praze obviněný neměl obhájce, takže nepřicházelo v úvahu, aby počátek běhu dovolací lhůty byl ovlivněn doručením rozsudku obhájci. Pokud byl v původním řízení Obvodním soudem pro Prahu 2 obviněnému ustanoven obhájce JUDr. Tomáš Kaiser, stalo se tak z důvodu uvedeného v §251 odst. 2 tr. ř., tj. výlučně jen za účelem odůvodnění podaného odvolání. Podle §60 odst. 2, 3 tr. ř. byl posledním dnem lhůty k podání dovolání u obviněného den 14. 9. 2015. Obviněný podal dovolání prostřednictvím obhájce JUDr. Matouše Jíry elektronicky do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 9. 11. 2015, tedy evidentně po uplynutí dovolací lhůty.
JUDr. Matouš Jíra, který za obviněného podal dovolání, byl Obvodním soudem pro Prahu 2 ustanoven obhájcem obviněného dne 18. 8. 2015 s tím, že přípis o ustanovení mu byl doručen dne 7. 9. 2015. K ustanovení obhájce došlo za účelem podání dovolání a účasti v dovolacím řízení na žádost obviněného, kterou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 předložila advokátka poskytující obviněnému právní pomoc v jiné věci. Obviněný takto požádal o ustanovení obhájce za situace, kdy byl od 18. 3. 2015 ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Ve spojitosti s ustanovením obhájce Obvodní soud pro Prahu 2 doručil ustanovenému obhájci dne 7. 9. 2015 také rozsudek Městského soudu v Praze. To ovšem nemělo vliv na určení počátku dovolací lhůty a tím pádem ani na určení jejího konce.
Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Toto ustanovení se obhájce týká jen v případě, že je subjektem řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí směřuje dovolání, protože jen v takovém případě je obhájce osobou oprávněnou k tomu, aby mu bylo doručeno rozhodnutí. Ve vztahu k rozsudku to vyplývá z ustanovení §130 odst. 2 tr. ř. Podle tohoto ustanovení má-li obviněný obhájce nebo zákonného zástupce, doručí se opis rozsudku též jim. Z citovaného ustanovení je třeba dovodit, že nemá-li obviněný obhájce v řízení, z něhož vzešel rozsudek, pak doručení rozsudku obhájci nepřichází v úvahu jako zákonná náležitost řízení a nejsou na něj vázány žádné právní účinky. JUDr. Matouš Jíra nebyl obhájcem obviněného v řízení před Městským soudem v Praze a tím pádem nebyl osobou oprávněnou k tomu, aby mu byl rozsudek Městského soudu v Praze doručen s jakýmikoli právními účinky. To, že mu Obvodní soud pro Prahu 2 zaslal rozsudek Městského soudu v Praze současně s ustanovením obhájce ve stádiu po vyhlášení uvedeného rozsudku, bylo jen faktickým úkonem, který neměl žádné právní účinky a zejména neurčoval počátek běhu dovolací lhůty. Uvedený postup Obvodního soudu pro Prahu 2 měl pouze informativní význam v tom smyslu, že ustanovenému obhájci poskytl bližší obraz o povaze věci, v které byl ustanoven. Dovolání podané dne 9. 11. 2015 u Obvodního soudu pro Prahu 2 by bylo podáno včas, pokud by se dovolací lhůta počítala podle §60 odst. 2, 3 tr. ř. ode dne 7. 9. 2015, kdy byl rozsudek Městského soudu v Praze doručen JUDr. Matouši Jírovi. Takto ovšem nelze dovolací lhůtu počítat, neboť JUDr. Matouš Jíra nebyl obhájcem obviněného v řízení, z něhož vzešel rozsudek Městského soudu v Praze, a byl obviněnému ustanoven až v průběhu dovolací lhůty, jejímž počátkem byl den doručení rozsudku Městského soudu v Praze obviněnému, tj. den 13. 7. 2015.
Dovolání není možné pokládat za včas podané ani se zřetelem k průtahům, ke kterým v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2 došlo při ustanovení obhájce. Obvodní soud pro Prahu 2 obdržel žádost obviněného o ustanovení obhájce dne 5. 8. 2015, avšak přípis o ustanovení obhájce doručil JUDr. Matouši Jírovi až dne 7. 9. 2015, tedy s odstupem jednoho měsíce a dvou dnů od žádosti obviněného. I kdyby se tato doba odečetla od doby, která uplynula od počátku běhu dovolací lhůty (13. 7. 2015) do podání dovolání (9. 11. 2015), je zřejmé, že dovolání bylo podáno po více než dvou měsících od doručení rozsudku Městského soudu v Praze obviněnému jako relevantní právní skutečnosti určující počátek běhu dovolací lhůty.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl opožděné dovolání obviněného, aniž z jeho podnětu přezkoumal podle §265i odst. 3, 5 tr. ř. napadený rozsudek a předcházející řízení v části týkající se obviněného.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. února 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu