ECLI:CZ:NS:2016:7.TZ.67.2016.3
sp. zn. 7 Tz 67/2016-63
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl dne 29. 11. 2016 v řízení, konaném na podkladě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti v trestní věci vedené u býv. Nižšího vojenského soudu v Brně pod sp. zn. T 48/54, o návrhu JUDr. Vojtěcha Steiningera, advokáta se sídlem v Praze 1, Maiselova 3, na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného obhájce takto:
Podle §151 odst. 2, 3 tr. ř. se JUDr. Vojtěchu Steiningerovi, advokátu, se sídlem v Praze 1, Maiselova 3, jako ustanovenému obhájci obviněného J. M. přiznává vůči státu odměna a náhrada hotových ve výši 6 064,80 Kč.
Odůvodnění:
Ministr spravedlnosti podal u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněných J. M., a P. S., stížnost pro porušení zákona proti rozsudku býv. Nižšího vojenského soudu v Brně, PSP-47, ze dne 3. 11.1954, sp. zn. T 48/54, jímž byli oba obvinění pravomocně odsouzeni pro trestný čin nenastoupení služby v branné moci podle §265 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon).
Obviněnému J. M., který dne 9. 7. 2016 zemřel, předseda senátu Nejvyššího soudu postupem podle §39 odst. 1, 2, 3 tr. ř. ustanovil obhájce, a to JUDr. Vojtěcha Steiningera. Tento obhájce převzal obhajobu obviněného J. M. a dne 22. 11. 2016 se dostavil k veřejnému zasedání, v němž bylo o stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto a které se konalo u Nejvyššího soudu v jeho sídle v Brně. Mezitím syn obviněného J. M. udělením plné moci zvolil jako jeho obhájce JUDr. Lubomíra Müllera, advokáta, se sídlem v Praze 5, Symfonická 1496/9, který již předtím byl zvoleným obhájcem obviněného P. S. JUDr. Lubomír Müller tedy byl ve veřejném zasedání zvoleným obhájcem obou obviněných a v celém rozsahu vykonával jejich obhajobu. Poté, co předseda senátu Nejvyššího soudu při zahájení veřejného zasedání konstatoval, že místo ustanoveného obhájce byl obviněnému J. M. oprávněnou osobou zvolen jiný obhájce (§37 odst. 2 tr. ř.), odešel JUDr. Vojtěch Steininger z veřejného zasedání a obhajobu obviněného J. M. ve veřejném zasedání vykonával JUDr. Lubomír Müller.
JUDr. Vojtěch Steininger podáními ze dne 23. 11. 2016 a ze dne 25. 11. 2016 navrhl, aby bylo rozhodnuto o výši jeho odměny a náhradě hotových výdajů s tím, že požadoval celkovou částku 6 790,83 Kč (po zaokrouhlení 6 790,80 Kč). Z toho připadalo na jeho odměnu 1 800 Kč, na náhradu hotových výdajů včetně náhrady za ztrátu času 3 812,26 Kč a na daň z přidané hodnoty 1 178,57 Kč.
Předseda senátu Nejvyššího soudu po přezkoumání návrhu a připojených podkladů dospěl k následujícím závěrům.
Výše odměny ustanoveného obhájce se odvíjí od ustanovení §10 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se za tarifní hodnotu považuje částka 10 000 Kč, neboť v dané věci šlo o trestný čin, na který zákon stanovil trest odnětí svobody od jednoho roku do pěti let. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak podle §7 bod 4 adv. tarifu činí 1 500 Kč. Tato sazba se podle §12a odst. 1 adv. tarifu snižuje o 20%, tj. o částku 300 Kč, takže po tomto snížení činí 1 200 Kč. Jediným úkonem právní služby v dané věci bylo převzetí a příprava obhajoby podle §11 odst. 1 písm. b) adv. tarifu, a to bez „první porady s klientem“, což na přiznanou výši odměny za uvedený úkon právní služby nemá vliv (viz č. 31/2012 Sb. rozh. tr.). Požadovaná odměna za převzetí a přípravu obhajoby proto ustanovenému obhájci náleží ve výši 1 200 Kč .
Požadovanou odměnu za „účast na veřejném zasedání 22. 11. 2016“ nebylo možné přiznat, protože ustanovený obhájce se sice k veřejnému zasedání dostavil, ale obhajobu při něm nevykonával, neboť po zahájení veřejného zasedání se vzdálil, jakmile bylo zjištěno, že místo něho byl obviněnému zvolen oprávněnou osobou jiný obhájce. Podle §11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu mimosmluvní odměna náleží za účast na jednání před soudem. Tuto podmínku nesplňuje advokát, který se sice jako ustanovený obhájce dostavil k jednání před soudem, avšak nevykonával obhajobu. Úkonem právní služby tu není již samotný fakt, že se ustanovený obhájce dostavil k veřejnému zasedání, nýbrž skutečná účast na jednání před soudem, která spočívá ve vykonávání obhajoby při tomto jednání. Ustanovenému obhájci tudíž nenáleží mimosmluvní odměna podle §11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu, ale jen náhrada hotových výdajů vzniklých v souvislosti s tím, že se dostavil k veřejnému zasedání.
Pokud jde o náhradu hotových výdajů , především náleží ustanovenému obhájci podle §13 odst. 3 adv. tarifu požadovaná paušální částka 300 Kč, která připadá na jeden úkon právní služby (převzetí a příprava obhajoby).
V souvislosti s cestou ustanoveného obhájce z jeho sídla do místa konání veřejného zasedání, kterou vykonal svým motorovým vozidlem zn. Škoda Rapid registrační značky … a při které ujel vzdálenost celkem 418 km, náleží podle §13 odst. 4 adv. tarifu, §156 odst. 1 zák. práce náhrada cestovních výdajů, a to náhrada jízdních výdajů, přičemž podle §157 odst. 3, 4 písm. b) zák. práce sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí 3,80 Kč, tj. 1 588,40 Kč za 418 km jízdy, a dále v souladu s ustanoveními §157 odst. 3, §158 odst. 3, 4 zák. práce náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu, přičemž při ujetí vzdálenosti 418 km a tzv. kombinované spotřebě vozidla 5,1 litru/100 km doložené technickým průkazem jde o 21,3 litru benzínu Natural v průměrné ceně 29,70 Kč za 1 litr, tj. celkem 633,14 Kč. Jako náhrada cestovních výdajů náleží ustanovenému obhájci také náhrada parkovného v prokázané výši 20,66 Kč za parkování v místě konání veřejného zasedání jako nutný vedlejší výdaj podle §156 odst. 1 písm. e) zák. práce a částka 70 Kč jako náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné) podle §156 odst. 1 písm. d), §163 odst. 1 písm. a) zák. práce. Náhrada cestovních výdajů tak představuje částku 2 242,20 Kč.
Hotové výdaje, které lze v souladu s návrhem ustanoveného obhájce přiznat, tak představují částku 2 612,20 Kč .
Ustanovenému obhájci náleží rovněž požadovaná náhrada za promeškaný čas podle §14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, a to za čas strávený cestou z jeho sídla do místa konání veřejného zasedání a zpět. Délka promeškaného času je 6 hodin a podle §14 odst. 3 za ni náleží náhrada ve výši 1 200 Kč (tj. 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu).
V souhrnu náleží ustanovenému obhájci odměna, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 5 012,20 Kč. Ustanovený obhájce předložil podle §14a odst. 1 adv. tarifu osvědčení, podle něhož je registrován jako plátce daně z přidané hodnoty. Uvedenou částku je proto nutné v souladu s jeho návrhem zvýšit o daň z přidané hodnoty (viz č. 64/2013 Sb. rozh. tr.). Podle §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je sazba daně 21%, takže částka náležející ustanovenému obhájci se zvyšuje o 1 052,60 Kč .
Celková částka přiznaná ustanovenému obhájci na odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za promeškaný čas je včetně daně z přidané hodnoty 6 064,80 Kč .
O výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce rozhodl na jeho návrh předseda senátu Nejvyššího soudu, třebaže podle §151 odst. 3 tr. ř. v řízení před soudem toto rozhodnutí jinak přísluší předsedovi senátu soudu prvního stupně. Předseda senátu Nejvyššího soudu vzal v tomto kontextu zřetel na to, že Nižší vojenský soud v Brně jako soud, který byl v dané věci soudem prvního stupně, již neexistuje a že není k dispozici původní trestní spis, neboť podkladem stížnosti pro porušení zákona byly zachované samostatné písemnosti z Vojenského historického archivu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. listopadu 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu