ECLI:CZ:NS:2017:11.TCU.1.2017.1
sp. zn. 11 Tcu 1/2017 -18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 5. 1. 2017 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §143 odst. 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. m. j. s.“), ve spojení s ustanovením §220 odst. 3 z. m. j. s., ohledně předávaného M. K. , a rozhodl takto:
M. K., bude po dobu průvozu územím České republiky z Nizozemského království do Slovenské republiky pro účely výkonu zbývající části trestu odnětí svobody v délce 1 roku, 6 měsíců a 11 dní, uloženém za spáchání trestného činu zkrácení daně a pojistného podle §148 odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Zb., a trestného činu maření výkonu rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. d) téhož zákona, na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Topoľčany ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. 1 T/93/2011, držen v průvozní vazbě .
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 2. 1. 2017 Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle §143 odst. 4 z. m. j. s., že předávaný M. K. bude po dobu průvozu územím České republiky v průvozní vazbě.
O průvoz předávaného požádalo Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky dopisem ze dne 30. 12. 2016, č. j. 2349/2016/K09/83/RJ, podle čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. 6. 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, a to pro účel výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v celkové délce 2 (dvou) let, ze kterého zbývá ještě vykonat 1 (jeden) rok, 6 (šest) měsíců a 11 (jedenáct) dní.
Průvoz se má uskutečnit letecky a pozemní cestou dne 6. 1. 2017, a to v rámci předání jmenované osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Topoľčany dne 11. 3. 2015, sp. zn. 1 T/93/2011.
Trestné činnosti se měl předávaný dopustit tím, že:
1. jako soukromý podnikatel vykonávající podnikatelskou činnost si v blíže nezjištěném období před dnem 18. 8. 2000 v úmyslu zkrátit daň obstaral tři falešné faktury na nákup dřevní kulatiny od společnosti Benne Plus s.r.o. se sídlem Náměstí M. R. Štefánika 31, Brezno. Jedná se o:
- dodavatelskou fakturu z 10. 1. 2000 na fakturovanou sumu 481.422 Sk (15.980,28 EUR), kde 23% daň z přidané hodnoty představovala sumu 90.022 Sk (2.988,18 EUR),
- dodavatelskou fakturu ze dne 11. 2. 2000 na sumu 958.170 Sk (31.805,42 EUR), kde 23% DPH představovala sumu 197.170 Sk (6.544,84 EUR) a
- dodavatelskou fakturu ze dne 15. 3. 2000, na fakturovanou sumu 238.140,30 Sk (7.904,81 EUR), kde 23% DPH představovala sumu 44.530,30 Sk (1.478,14 EUR).
Tyto faktury následně zahrnul do svého účetnictví a do daňového přiznání daně z přidané hodnoty za období I. čtvrtletí r. 2000, které podal dne 18. 8. 2000 na Daňovém úřadě v T., čímž si snížil vlastní daňovou povinnost a zkrátil daň z přidané hodnoty o sumu 10.413,67 EUR (313.722,30 Sk).
2. I přesto, že mu rozsudkem Okresního soudu v Brezně, sp. zn. 2T/1017/02, ze dne 7. 7. 2003, které nabylo právní moci dne 17. 10. 2003, byla podle §72 odst. 2 písm. b) tr. zák. uložená ústavní ochranná protialkoholická léčba, neuposlechl výzvy Okresního soudu v Brezně, aby dne 20. 11. 2003 nastoupil na uložené ochranné protialkoholické léčení do Psychiatrické nemocnice P. M. v K., přičemž písemnou výzvu, ve které byl poučen o následcích nenastoupení na ochrannou léčbu v určeném termínu převzal dne 19. 11. 2003 v obci P., ale na léčení nenastoupil bez jakékoli omluvy, a to až do 10. 2. 2004, kdy mu bylo pro toto jednání sděleno obvinění.
Podle §142 odst. 1 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením §220 odst. 3 z. m. j. s., je k přijetí žádosti cizího státu o povolení průvozu osoby přes území České republiky v rámci mezinárodní justiční spolupráce mezi dvěma nebo více cizími státy a k povolení průvozu příslušné ministerstvo.
Podle §143 odst. 4 z. m. j. s., ve spojení s ustanovením §220 odst. 3 z. m. j. s., v jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvo před povolením průvozu podá Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, že osoba, o jejíž průvoz jde, bude po dobu průvozu přes území České republiky v průvozní vazbě. Nejvyšší soud vyhoví takovému návrhu pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené mezinárodní smlouvou nebo není-li dán některý z důvodů nepovolení průvozu. Ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu se neužijí. Pokud Nejvyšší soud návrh zamítne, ministerstvo průvoz nepovolí.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání z Nizozemského království do Slovenské republiky za účelem výkonu zbytku nepodmíněného trestu odnětí svobody v délce 1 (jednoho) roku 6 (šesti) měsíců a 11 (jedenácti) dní. Jak je zřejmé z výpisu údajů z registru obyvatel, předávaná osoba není státním občanem České republiky a nemá ani na území České republiky trvalý pobyt.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného M. K. územím České republiky pro účely shora uvedeného výkonu zbývající části nepodmíněného trestu odnětí svobody, Nejvyšší soud vyhověl citované žádosti a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2017
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu