ECLI:CZ:NS:2017:11.TCU.15.2017.1
sp. zn. 11 Tcu 15/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 5. 2017 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. S. , dříve Ř., rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 7 Ls 33 Js 10114/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. 2 Ns 33 Js 10114/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 7 Ls 33 Js 10114/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. 2 Ns 33 Js 10114/13, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2014, byl M. S. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými a psychotropními látkami v devíti případech, podle zákona o omamných a psychotropních látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Hofu se M. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že
ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných prostředcích nutné pro zacházení s omamnými látkami, v úmyslu si prodejem marihuany alespoň zčásti opatřit zdroj příjmů, převezl z České republiky přes hraniční přechod S./P. na území Spolkové republiky Německo marihuanu obsahující minimálně 5% účinné látky THC, kterou následně prodal v obci W. zvlášť stíhanému H. K., a to v době od září 2012 do července 2013 ve třech případech vždy po 100 gramech za cenu 7 euro za gram, ve čtyřech případech vždy po 75 gramech taktéž za cenu 7 euro za gram, a v červnu 2013 v obci M., ve dvou dalších případech vždy po 100 gramech marihuanu opět za cenu 7 euro za gram. Předmětnou trestnou činností odsouzený získal celkem 5600 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. S. se pro svůj finanční prospěch podílel na dovozu a distribuci omamné látky (marihuany), když tuto bez povolení pašoval, držel a dále distribuoval. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak množstvím obchodované drogy, jakož i skutečností, že se jednalo o více případů. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 5. 2017
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu