ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.1195.2017.1
sp. zn. 11 Tdo 1195/2017-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2017 dovolání, které podal obviněný J. S. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 11 To 42/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 1 T 155/2015 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. 1 T 155/2015, byl J. S. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku jako organizátor podle §24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných.
Podle skutkových zjištění se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že od září 2013 do zadržení dne 14. dubna 2015 nejprve sám v úmyslu opatřit si majetkový prospěch poskytoval psychotropní a omamnou látku pervitin a heroin svým odběratelům v okolí Č. B., pak začal organizovat výrobu, pervitin nechával vyrábět u neznámých výrobců, dále u J. J., během roku 2014 s menšími přestávkami si s J. J. dohodl spolupráci k obstarávání prostředků na výrobu a následnou výrobu látky metamfetamin, tzv. pervitin, spolupráce trvala do zadržení dne 14. dubna 2015, obstaral finanční prostředky určené k nákupu léků obsahujících pseudoefedrin převážně v Polské republice, tyto finanční prostředky ve výši od 5 000 do 30 000 Kč zpočátku předával v jednotlivých případech T. B., později J. J., který cesty do Polska uskutečňoval s náhodně poskládanou skupinou dalších osob, např. J. S., M. B., J. L., K. N., O. P., a od přelomu podzimu a zimy 2014 byl J. S. do organizovaného procesu začleněn i F. S., který začal od obviněného S. přebírat finanční prostředky na nákup léků, uskutečňovat cesty do Polska k jejich nákupu s J. J., případně cesty uskutečňovat sám. Nakoupené léky, převážně Cirrus, byly dodány J. S., ve většině případů ihned po cestě z Polska J. J., který z léků obsahující pseudoefedrin a dalších chemikálií na různých místech v M. (např. v bytě u J. L.), ale i dalších místech nejméně ve 40 případech vyrobil psychotropní látku metamfetamin v množství nejméně 20 g, předměty určené k výrobě metamfetaminu jako plynový vařič, laboratorní sklo, zapékací mísu, toluen, hydroxid sodný či další věci přechovával J. J. na adrese T., M., okr. N., samotnou výrobu metamfetaminu později kontroloval J. S. prostřednictvím F. S. a J. S., kteří za finanční odměnu, případně za samotnou dávku metamfetaminu, vykonávali fyzickou kontrolu nad J. J., případně mu pomáhali v dílčích činnostech při chemické reakci dle pokynů J. J., a po provedeném výrobním procesu předal J. J.nebo F. S. vyrobenou psychotropní látku J. S. v P. nebo v M., J. S. za tuto činnost J. J. předal různé finanční částky. J. S. takto získaný metamfetamin a heroin získaný od neznámých osob dál sám nebo prostřednictvím nejméně T. B., D. S. distribuoval mezi koncové uživatele, a to
· D. L. v přesně nezjištěné době, nejméně však během dubna 2014 v nejméně 10 případech poskytl látku heroin a to 5g při každé koupi, za cenu 5 000 Kč, kdy k předávkám docházelo v B. n. L., okr. P.-v.,
· L. H. v B. n. L. a P. pervitin nejméně v 6 případech, kdy v jednom případě se jednalo o 1 g za částku 1 000 Kč, a nejméně v 5 případech vždy množství cca 3-5 g jako úhradu dluhu, kdy prvotní kontakt H. a obv. S. za účelem koupě pervitinu zprostředkoval obv. T. B. v době, kdy obviněný J. S. bydlel v B. n. L.,
· M. S. od počátku roku 2014 v N. a P. poskytl v přesně nezjištěném počtu případů, minimálně však ve 20 případech, kdy v průměru si brala za 3 000 Kč, za což dostala 2,5-3 g pervitinu, největší odebrané množství při jednom odběru bylo asi 10 g pervitinu, kdy celková zaplacená částka za dobu, co k J. S. jezdila, byla asi 30 000 Kč za odebraný pervitin,
· Š. H. od r. 2009 kdy bydlel v Č. B., později v B. n. L. a P., v nezjištěném počtu případů poskytoval po předchozí telefonické domluvě heroin v množství od 0,2-10 g za částku 800 Kč za 1 g, při odběru většího množství byla tato cena nižší, a nebo směnou za pervitin v poměru 1 g heroinu za 1,5 g pervitinu,
· A. Š. nejméně ve 3 případech po předchozím telefonickém objednání, která koupila v P. a K. v období cca od listopadu 2014 až do prosince 2014 nebo ledna 2015 pervitin v množství při jednom nákupu 1-2 g v hodnotě 1 300 Kč za jeden gram,
· T. H. v zimě 2014 nejméně ve dvou případech po předchozí telefonické domluvě s J. S. minimálně 3 gramy pervitinu za částku 1 000 Kč za gram, k předání došlo v P. v K. v domě, kde J. S. bydlel, pak na hřišti za domem, kde jí drogu předávala jiná osoba,
· R. B. v období posledního roku po předchozí telefonické domluvě s J. S. nejméně v 8 případech v B. n. L. a v nezjištěném počtu případů v N., S., P., K., okr. K. H., drogu pervitin, kterou svědek obdržel nejméně od J. S., D. S., T. B. prostřednictvím J. S., při jednom odběru množství od 1 g do 3-4 g v ceně 1 000 Kč za 1 g, kdy takto za uvedené období získal přesně nezjištěné množství pervitinu, nejméně však 20 g,
· J. N. v době od zimy 2015 do doby zadržení dne 14. 4. 2015, po předchozí telefonické domluvě nejméně 10x předal pervitin v množství za 1 000 Kč při každé předávce, sám S. J. nebo D. S. v P. a S., celkem asi 10 gramů pervitinu,
· P. D. v období od října až prosince 2014, nejméně ve třech případech předal pervitin v P., jednou jako „čáru“ za protislužbu, úklid domu a v dalších případech nejméně za 500 až 1 200 Kč,
· I. D. nejméně v lednu až březnu 2015, nejméně ve třech případech nejméně 3 g pervitinu, k předání došlo v N. a okolí,
· E. Ď. v období nejméně od ledna 2015 do doby zadržení J. S. dne 14. 4. 2015, po předchozí telefonické domluvě v 5 případech pervitin v celkovém množství nejméně 5 gramů, kdy cena za 1 g byla 1 200 Kč, k předání pervitinu docházelo v P., v bydlišti J. S. nebo poblíž na hřišti,
· P. K. nejméně dne 24. 1. 2015 v P. poskytl minimálně 1 g pervitinu za 1 000 Kč,
· M.V. nejméně od května 2014 do srpna 2014 po předchozí telefonické domluvě poskytl v B. n. L. a P., nejméně ve dvou případech pervitin a heroin 1 g za částku 1 000 Kč,
· F. R. nejméně od října 2014 do března 2015, po předchozím telefonickém objednání poskytl pervitin nejméně 11x po jednom gramu při odběru, v jednom případě 4 g, kdy 1 g pervitinu byl za částku 1 200-1 500 Kč, a k předávkám docházelo v N. a P., prostřednictvím J. S. nebo D. S.,
· M. S. minimálně od doby, kdy bydlel v B. n. L. – březen nebo duben 2014 do doby jeho zadržení dne 14. 4. 2015, po předchozí telefonické domluvě poskytl nejméně 8x pervitin v množství po 1 gramu za částku 1 000 Kč, k předávkám docházelo v B. n. L. a v P., prostřednictvím J. S. nebo D. S.,
· Z. P. nejméně od září 2014 do 14. 4. 2015, nejméně 6x po předchozí telefonické domluvě pervitin v celkovém množství nejméně 6 g, k předávkám docházelo v N. a P., cena pervitinu se pohybovala v rozmezí 1 200 – 1 500 Kč za 1 gram, předávky prováděl též D. S.,
· P. S. nejméně od léta 2014 do září 2014, v Č. B., v B. n. L., v K. n. P. na nádraží po předchozím telefonickém objednání u J. S. nebo u T. B., nejméně 20x poskytl heroin, který prodával svědkovi za částku 500 Kč za množství 0,3 g heroinu,
· D. S v nezjištěném počtu případů v místě bydliště v P. poskytl pervitin v nezjištěném množství,
· J. S. nejméně od května 2014 po předchozí telefonické domluvě poskytl heroin nejméně ve 3 případech za částku 500 – 1 000 Kč v množství od 0,3 g při nákupu, k předání došlo v B. n. L., a v období asi od prosince 2014 do doby zadržení dne 14. 4. 2015 poskytl nejméně v 15 případech pervitin, k předávkám docházelo převážně v P., za částky 500 – 1 000 Kč, za 1 000 Kč bylo odhadem 0,8 g pervitinu,
· F. S. poskytl v období nejméně od podzimu – zimy 2014 do doby zadržení dne 14. 4. 2015 jako odměnu za uskutečňované cesty do Polska pro léky a kontrolu výroby pervitinu prováděnou J. J., nejméně v 7 případech pervitin v množství necelých 2 g při každém poskytnutí, k předávkám docházelo převážně v P.,
· T. B. poskytoval denně v období asi duben – září 2014 v B. n. L. a P. heroin v množství 0,5 až 1 g jako protislužbu za to, že T. B. rozvážel pervitin a heroin dalším odběratelům J. S.,
·
a J. S. se této trestné činnosti dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. 3 T 191/2008, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze, sp. zn. 11 To 482/2010, ze dne 5. 5. 2011 odsouzen pro trestný čin podle §187 odst. 1, 2 písm. a) zák. č. 140/1961 Sb. a dne 4. 9. 2013 byl na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 2 PP 22/2013, podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody.
Proti tomuto rozsudku podali obviněný, spoluobvinění a státní zástupce odvolání. Na základě odvolání státního zástupce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 11 To 42/2017, ohledně obviněného podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou, a trest propadnutí věci, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných. Odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Bc. Tomáše Kasala, LL.M., dovolání. Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Obviněný namítl, že řízení před soudem prvního stupně bylo poznamenáno skutečností, že předseda senátu Mgr. Jiří Kruml byl ve zjevném časovém presu s ohledem na blížící se konec svého mandátu. Proběhlo tak zcela nedostatečné a zrychlené dokazování. Soud prvního stupně opakovaně deklaroval, že bude provádět dokazování v daleko vyšším rozsahu. Přesto dne 15. 9. 2016 zamítl několik desítek důkazních návrhů a vyhlásil překvapivé rozhodnutí. Obhajoba proto mohla být na takovou změnu nepřipravena. Oproti tomu státní zástupce měl připravenu komplexní písemnou závěrečnou řeč, tedy obžaloba disponovala výhodou a předem věděla, že věc bude skončena sotva v polovině provedeného dokazování. Rozhodnutí soudu prvního stupně pak je podle obviněného v rozporu s §125 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud podle obviněného uvedl, že namísto hodnocení důkazů došlo jen k přepisu obžaloby a protokolů o výslechu svědků, ale že ani tyto zjevné vady nejsou důvodem k vrácení soudu prvního stupně. Hodnocení důkazů pak odvolací soud provedl sám, přičemž se k jednotlivým důkazům obsáhle vyjádřil.
Další vada napadeného rozhodnutí spočívá podle obviněného v aplikaci druhého odstavce §283 tr. zákoníku. Obviněný byl naposledy pravomocně odsouzen v červnu 2010. Nyní byl uznán vinným skutky, které počínají od září 2013. Nejedná se proto o speciální recidivu, neboť od předchozího odsouzení uplynuly více než tři roky.
Obviněný nesouhlasí s neprovedením dalších důkazů, zejména s nepřehráním odposlechů. V předchozím řízení současně namítal, že na záznamech nehovoří on. Tlumočník z vlachinštiny u soudu přiznal, že nepřekládal doslovně, ale sám dovozoval, že rozhovor např. o mouce se týká drogy. Navíc neprokázal ani elementární znalosti tohoto jazyka, neboť nebyl schopen přeložit jednoduchá slova.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 11 To 42/2017, a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Dále musel Nejvyšší soud zvážit, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v §265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Námitky podané proti skutkovým zjištěním soudu proto nejsou dovolacím důvodem a Nejvyšší soud k nim nepřihlíží. Učinil by tak v souladu s judikaturou Ústavního soudu pouze v případě, kdy by byla skutková zjištění soudů v extrémním rozporu s provedenými důkazy a bylo by tak porušeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. O takový případ však v posuzované věci nejde.
Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu zčásti neodpovídají, zčásti odpovídají, nelze jim však přisvědčit. Mimo meze dovolacího přezkumu jsou námitky směřující proti rozsahu a hodnocení dokazování provedeného soudem prvního stupně. S těmi se navíc důkladně a přesvědčivě vypořádal odvolací soud. Poukázal předně na zcestnost úvahy obviněného, že průběh řízení byl ovlivněn blížícím se koncem soudcovského mandátu předsedy senátu, neboť rozhodnutí ve věci bylo vydáno o tři a půl měsíce dříve, než k této skutečnosti došlo. Provedené dokazování pak považoval za dostatečné a natolik přesvědčivé, že v daném kontextu ani nepřehrání záznamů odposlechu telekomunikačního provozu nebylo možné považovat za vadu, která by mohla mít dopad na rozhodnutí. Podíl obviněného na trestné činnosti byl totiž spolehlivě prokázán řadou jiných důkazů. Odvolací soud se vypořádal také s dalšími námitkami obviněného a na jeho rozhodnutí lze v tomto směru nad rámec dovolacího řízení odkázat.
Jedinou námitkou, avšak zjevně neopodstatněnou, tak zůstává přesvědčení obviněného, že jeho jednání nemělo být posouzeno jako speciální recidiva podle §283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Již ze samotné formulace této námitky je však patrné, že obviněný opomíjí část dané kvalifikované skutkové podstaty obsahující formulaci „nebo potrestán“ a argumentuje pouze svým pravomocným odsouzením. Soud prvního stupně v tzv. právní větě sice nesprávně uvedl jen slovo odsouzen, ale toto formální pochybení, jak to již uvedl odvolací soud, není pro celkové posouzení věci podstatné. Z výše citovaného popisu skutkových okolností je zřejmé, že se obviněný trestné činnosti dopustil bezprostředně po svém podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen pro obdobnou trestnou činnost. O uplynutí doby delší než tři roky tedy nelze hovořit.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiného dovolacího důvodu nedošlo. Dovolání obviněného J. S. proto pro jeho zjevnou neopodstatněnost podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. 11. 2017
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu