ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.239.2017.3
sp. zn. 11 Tdo 239/2017-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 8. 2017 v řízení o dovolání obv. B. T. L. a o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obv. B. T. L. a obv. N. V. L. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 9/2014, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. ř. se obv. B. T. L. a obv. N. V. L. b e r o u d o v a z b y .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, sp. zn. 4 T 9/2014, byla:
- obv. B. T. L. uznána vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pod body 3. a 5. podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 4. podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za to byla odsouzena podle §283 odst. 3 a za použití §58 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen,
- obv. N. V. L. byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pod bodem 7. podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §283 odst. 3 a za použití 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen.
2. Mimo výše uvedených obviněných byli tímtéž rozsudkem uznáni vinnými ještě T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., K. D. P., N. T. H., N. V. L., T. V. T., N. D. H., T. V., A. V.
3. Tento rozsudek soudu I. stupně však nenabyl právní moci, neboť proti němu podali odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obv. B. T. L., T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., T. V. T., N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015 takto: I. Podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obžalovaných B. T. L., T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., T. V. T., N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. zrušil v celém rozsahu.
II. Podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že:
1. obv. B. T. L. spáchala (pod body 3, 4, 5) zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což byla odsouzena podle §283 odst. 3 za použití §58 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil,
2. obv. N. V. L. spáchal zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §283 odst. 3 trestního zákoníku, za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil.
III. Podle §256 tr. ř. Vrchní soud v Praze odvolání obv. K. D. P., N. T. H. a A. V. jako nedůvodná zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal dovolání nejvyšší státní zástupce a obv. B. T. L.
5. Nejvyšší soud usnesením z dnešního dne, sp. zn. 11 Tdo 239/2017, zrušil z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu, týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L. Současně podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a v souladu s §265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc obv. B. T. L. a obv. N. V. L. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Mimo to dovolání obv. B. T. L. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Z tohoto důvodu bylo pravomocně rozhodnuto o vině obviněných, ale zatím nebylo pravomocně rozhodnuto o trestu.
6. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§73d až 73g tr. ř.) se v tomto případě neužijí.
7. Podle §67 tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších skutečností vyplývá obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o nějž se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
8. Protože Nejvyšší soud na základě dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, jako soudu odvolacího, rozhodoval současně i o vazbě obou obviněných. Shledal přitom, že i v tomto stadiu řízení trvají důvody vazby podle §67 písm. a) tr. ř., neboť je dána důvodná obava, že oba obvinění uprchnou, nebo se budou skrývat, aby se vyhnuli trestu.
9. V této souvislosti Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v projednávané věci nebylo zpochybněno jednání obou obviněných. Provedené dokazování odhalilo, že oba obvinění skutečně spáchali závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, přičemž obv. B. T. L. spáchala skutky popsané pod body 3 – 5 a obv. N. V. L. skutek popsaný pod bodem 7. Za to jim oběma hrozí vysoký trest odnětí svobody ve smyslu §67 písm. a) tr. ř. S ohledem na důvod zrušení je zřejmé, že v novém řízení jim hrozí uložení citelně přísnějšího trestu.
10. Když rozsudek Vrchního soudu v Praze v rozsudku ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015 napadl nejvyšší státní zástupce dovoláním podaným v neprospěch obou obviněných, zdůraznil v něm, že tresty byly oběma obviněným uloženy pod dolní hranicí zákonné trestní sazby, a to z důvodu nezákonné aplikace §58 odst. 1 tr. zákoníku. Proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby jim byl uložen trest odnětí svobody v souladu s §283 odst. 3 tr. zákoníku, tedy v mezích trestní sazby 8 až 12 let.
11. Nejvyšší soud po přezkumu této námitky shledal, že Vrchní soud v Praze, při ukládání trestů obv. B. T. L. a N. V. L. skutečně nesprávně aplikoval §58 odst. 1 tr. zákoníku, a v rozporu se zákonem jim uložil trest pod dolní hranicí trestní sazby.
12. Co se týče rozhodování o vazbě, Nejvyšší soud zdůrazňuje, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva) deklaruje, že zbavení osobní svobody poté, co soud I. stupně uloží obviněnému trest, byť nepravomocný, již není považováno za vazbu, na kterou je aplikován čl. 5 odst. 1 písm. c) této Úmluvy, ale jde o zákonné uvěznění po odsouzení příslušným soudem podle čl. 5 odst. 1 písm. a) Úmluvy. Z toho vyplývá, že Úmluva považuje zbavení svobody po vydání prvoinstančního odsuzujícího rozsudku za zásadně odlišné od vazby vykonávané před nepravomocným odsouzením. Proto platná judikatura Evropského soudu pro lidská práva již neklade na „zákonné uvěznění“ žádné zvláštní podmínky, které jinak v případě běžné vazby vyplývají z čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy. Toto vymezení je pro Českou republiku závazné, a proto je samozřejmé, že je ve své judikatuře reflektuje jak Ústavní, tak Nejvyšší soud.
13. Lze tedy shrnout, že po zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze i nadále oběma obviněným hrozí vysoký trest ve smyslu §67 odst. a) tr. ř. Zároveň všechny skutečnosti reálně zdůvodňují vysoké riziko, že by oba obvinění v případě propuštění z vazby uprchli nebo se skrývali, aby se vyhnuli dalšímu trestnímu stíhání. V takovém případě by se obvinění stali pro orgány činné v trestním řízení nedosažitelnými, v důsledku čehož by byl účel celého trestního stíhání zmařen, nebo podstatně ztížen.
14. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedené ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 8. 2017
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu