ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1248.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1248/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného P. G. , zastoupeného JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Rašínova 68/3, proti povinným 1) F. N. , a 2) L. N. , za účasti vydražitelky RIP Byty, s. r. o., se sídlem v Brně, Bystrc 138, identifikační číslo osoby 02129965, pro 130 000 Kč s příslušenstvím, o udělení příklepu, vedené soudní exekutorkou JUDr. Janou Jarkovou, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 207 EX 151/07, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 20. 10. 2016, č. j. 58 Co 298/2016-285, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Ve vztahu mezi vydražitelkou na straně jedné a oprávněným a povinnými na straně druhé žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Martin Růžička, Exekutorský úřad Zlín (od 1. 1. 2017 byla do exekutorského úřadu jmenována soudní exekutorka JUDr. Jana Jarková), udělil vydražitelce příklep na vydražených nemovitých věcech uvedených ve výroku usnesení za nejvyšší podání 1 100 000 Kč.
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání povinných změnil usnesení soudního exekutora tak, že se příklep neuděluje. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 587/2015, a na jeho závěry v něm přijaté, z nichž vyplývá, že i při nařízení opakovaného dražebního jednání je nutné dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř. Smyslem předmětného ustanovení je, aby zájemci o dražbu nemovitých věcí měli dostatečný čas se o dražbě dozvědět a dále se na ni připravit. To, že lhůta předvídaná v ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř. byla dodržena při nařízení původního dražební jednání, nelze tak mít za dostačující. Uzavřel, že jestliže soudní exekutor nařídil dražební jednání v rozporu s ustanovením §336d odst. 2 o. s. ř., dopustil se porušení zákona při jeho nařízení, které je v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražitelce.
Oprávněný napadl usnesení odvolacího soudu včasným dovoláním. Uvedl, že odvolací soud se v řešení otázky dodržení lhůty třiceti dnů při nařízení dražebního roku odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2233/2015, uveřejněného pod číslem 59/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3811/2014. Dále uvedl, že dovolacím soudem nebyla dosud řešena otázka, zda je nutno lhůtu třiceti dnů pro nařízení dalšího dražebního roku zachovat i v takovém případě, když je usnesení o elektronické dražbě vydáno soudním exekutorem řádně, přičemž ve stanovený den je dražební jednáno zahájeno, ovšem po jeho zahájení se zjistí překážka jeho provedení v podobě zahájeného insolvenčního řízení vůči povinným, kvůli které nemůže být zahájené dražební jednání dokončeno, a proto je soudním exekutorem rozhodnuto o odročení již zahájeného dražebního jednání, a to tak, že v zahájeném dražebním jednání je pak pokračováno a toto je dokončeno až po v insolvenčním řízení vydaného předběžného opatření umožňujícího soudnímu exekutorovi provedení dražby, kdy však mezi dnem zahájení dražebního jednání a dnem jeho pokračování (dokončení) uplyne lhůta kratší než třicet dnů, kterážto neuplyne ani ve vztahu k předběžnému opatření vydanému v rámci insolvenčního řízení. Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř. se bez dalšího aplikuje i na po předchozím odročení opakovaná dražební jednání. Dovolatel v dovolání dále rekapituluje skutkový stav věci. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že usnesení soudního exekutora o udělení příklepu se potvrzuje a povinným uložil povinnost nahradit dovolateli náklady řízení, případně navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Z exekučního spisu se podává, že usnesením ze dne 19. 1. 2015, č. j. 077 EX 151/07-203, soudní exekutor nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí povinných na den 4. 3. 2015. Usnesením ze dne 4. 3. 2015, č. j. 077 EX 151/07-214, odročil dražební jednání na 1. 4. 2015, při němž nebyly nemovité věci vydraženy. Následně usnesením ze dne 27. 7. 2015, č. j. 077 EX 151/07-226, nařídil soudní exekutor opakovanou dražbu na den 7. 10. 2015. Toto dražební jednání bylo z důvodu zahájení insolvenčního řízení usnesením ze dne 7. 10. 2015, č. j. 077 EX 151/07-232, odročeno na den 21. 10. 2015 a následně bylo dalším usnesením odročeno na neurčito. Usnesením ze dne 8. 4. 2015, č. j. 077 EX 151/07-245, soudní exekutor nařídil dražební jednání na den 11. 5. 2016. Usnesením ze dne 11. 5. 2016, č. j. 077 EX 151/07-250, pak soudní exekutor z důvodu zahájeného insolvenčního řízení ve věci obou povinných (dlužníků) toto jednání odročil na 25. 5. 2016, kdy v tento den dražební jednání proběhlo a soudní exekutor udělil příklep vydražitelce RIP Byty, s. r. o.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 587/2015, uzavřel, že i při nařízení opakovaného dražebního jednání je nutné dodržet 30 denní lhůtu uvedenou v ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř. Dospěl k závěru, že i při nařizování opakovaného dražebního jednání je nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které zde byly při nařizování původního dražebního jednání, tzn. mimo jiné i dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř. Toto ustanovení se tak bez dalšího aplikuje i na po předchozím odročení opakovaná dražební jednání.
V projednávané věci odvolací soud postupoval zcela v souladu s výše uvedenou judikaturou dovolacího soudu, když usnesení soudního exekutora změnil tak, že se příklep neuděluje, neboť nebyla splněna zákonná podmínka podle §336d odst. 2 o. s. ř., když i při odročení dražebního jednání je nutné dodržet 30 denní lhůtu.
Odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2233/2015 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3811/2014, není případný, neboť se v nich řeší odlišná otázka – účinky předběžného opatření podle §82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a zda lze v exekučním řízení vydražiteli odepřít udělení příklepu dražby, jestliže účinky tohoto předběžného opatření, jímž insolvenční soud umožnil soudnímu exekutorovi dražbu provést, zanikly poté, co byl příklep udělen.
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněným a povinnými se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu