ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1416.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1416/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci žalobce PhDr. B. B. , P., zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 2097/10, proti žalovaným 1) Z. Š. , L., a 2) L. Š. , L., oběma zastoupeným JUDr. Bc. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského 939/21, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 12 C 260/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 7. 10. 2016, č. j. 83 Co 196/2016-131, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 5203 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Bc. Štěpána Maška.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 3. 3. 2016, č. j. 12 C 260/2014-48, ve výroku I. ve správném znění tak, že se zamítá žaloba, kterou se žalobce domáhá vyloučení (a) nádrže na pitnou vodu vyrobené z potravinářského plastu společností AQUA Program s. r. o., (b) víka se dvěma zámky, (c) záklopu z tvrzeného materiálu o průměru 1 m, (d) sacího koše, (e) sacího potrubí a (f) odvzdušňovacího ventilu z exekuce nařízené proti povinné F. S. usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 21. 5. 2008, č. j. 10 Nc 4630/2008-10 (výrok I.). Ve výroku II. o nákladech řízení rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 15 609 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Štěpána Maška (výrok II.). Dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 13 189 Kč také k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Podle jeho názoru, tvrdí-li žalobce, že zakoupil výlučně ze svých prostředků věci, které byly použity k rekonstrukci studny, pak jsou možné pouze dva závěry: buď se tyto jednotlivé věci (či pouze některé z nich) staly součástí studny, anebo zůstaly samostatnými věcmi. Jedná-li se o samostatné věci, pak odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že samotným nařízením exekuce provedením prací a výkonů nedošlo k zásahu do vlastnického práva žalobce. Bylo-li oprávněným v exekučním řízení povoleno, aby buď sami provedli, nebo si nechali provést někým jiným obnovení řádného odtoku vody z jedné studny do druhé, obnovení vodovodní přípojky a zajištění přístupu ke studni, není tím nijak dotčen majetek, jehož vyloučení z exekuce se žalobce domáhá. Důvodem k vyloučení věci nemůže být pouze obava z poškození či zničení tohoto majetku. Má-li žalobce takovou obavu, může si věci sám odstranit. Pokud by jinak oprávnění při provádění exekuce porušili svoji povinnost počínat si tak, aby věci v případném vlastnictví žalobce nebyly poškozeny, má žalobce právo na náhradu škody, která by mu vznikla.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že v judikatuře Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny, resp. mají být vyřešeny jinak, otázky, zda se technické zařízení ve vlastnictví žalobce sloužící k čerpání vody z pramenní jímky ležící na pozemku povinné, na jejíž užívání je vedena exekuce, stává součástí pramenní jímky nebo zůstává samostatnou věcí oddělenou od pozemku, a v případě, že se jedná o samostatnou věc, zda má žalobce toto technické zařízení sám odklidit nebo je aktivně legitimován k podání vylučovací žaloby podle §267 o. s. ř. Domnívá se, že předmětné technické zařízení je vodním dílem podle §55 odst. 1 vodního zákona (stavbou potřebnou k nakládání s vodou) a současně nemovitou věcí (podzemní stavbou se samostatným účelovým určením), tedy samostatnou věcí v právním smyslu, a nikoli součástí pozemku ve vlastnictví povinné, resp. součástí studny. Obnovení odtoku mezi studnou na pozemku p. č. 814/2 v k. ú. L. (jež není funkčním vodním zdrojem a obsahuje pouze kalnou a znečištěnou vodu) a pramenní jímkou tak, jak je stanoveno v exekučním příkazu, by mělo za následek závažné poškození pramenní jímky a zásah do vodního díla žalobce a dále nemožnost odebírat z pramenní jímky pitnou vodu, tedy zásah do práv žalobce a povinné pramenní jímku řádně užívat. Rovněž další uložená povinnost zřídit přístup k pramenní jímce za účelem jejího užívání ohrožuje vlastnické právo žalobce k vodnímu dílu a jeho právo brát pomocí uvedeného zařízení z jímky pitnou vodu, když žalovaní nebudou toto právo respektovat. Pokud by žalobce vodní dílo odklidil, pramenní jímka by zanikla, protože po jednotlivých komponentech by zbyla holá kamenitá díra v zemi, ze které by nebylo možné odebírat žádnou vodu. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní ve vyjádření k dovolání uvedli, že rozhodnutí odvolacího soudu pokládají za meritorně správné. Věci, které žalobce žádá k vyloučení z exekuce, jsou součástí studny. Navíc nemohou být z exekuce vyloučeny, neboť vůbec nejsou předmětem exekuce – tím je zejména obnovení přívodu vody, nikoli vlastnictví ke studni jako takové. Navrhli, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Rozhodnutím Městského úřadu Železný Brod ze dne 16. 11. 2007, č. j. ŽP 9701/2007/231.21, bylo k návrhu Z. Š. a L. Š. uloženo F. S. odstranit závadný stav tím, že obnoví řádný odtok vody ze své studny na pozemku p. č. 814/2, k. ú. L., do studny na hranici pozemků p. č. 814/2 a p. č. 813, k. ú. L., obnoví odstraněnou a poškozenou vodovodní přípojku nacházející se v této studni a vedoucí z předmětné studny do objektu L. tak, aby byl umožněn řádný odběr vody ze studny do daného objektu, a umožní manželům Z. a L. Š. řádný přístup k dané studni za účelem jejího čistění, oprav a údržby. Dále jí bylo zakázáno provádět jakékoliv další zásahy do pokojného stavu znemožňující řádný odběr vody ze studny na hranici pozemků p. č. 814/2 a p. č. 813, k. ú. L., manžely Š. do jejich rodinného domu č. p. 26 na pozemku st. p. č. 94, k. ú. L. Krajský úřad Libereckého kraje rozhodnutí městského úřadu potvrdil (rozhodnutí ze dne 15. 4. 2008, č. j. KULK/22801/2008). Ke splnění uložené povinnosti vydal dne 25. 11. 2014 soudní exekutor JUDr. Jiří Štrincl, Exekutorský úřad Jablonec nad Nisou, exekuční příkaz, č. j. 090 EX-674/08-71, kterým povolil oprávněným, aby si dali práci spočívající ve shora popsané podobě provést někým jiným nebo si ji provedli sami, a to na náklad povinné.
Smyslem žaloby podle §267 odst. 1 o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2015) je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen nařízením výkonu rozhodnutí, taková práva, která nepřipouštějí, aby nařízený výkon také byl proveden a aby se tedy nařízením výkonu rozhodnutí postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného, dalšího oprávněného nebo jiného věřitele povinného. Aktivně věcně legitimována k podání žaloby je třetí osoba (osoba rozdílná od oprávněného a povinného), jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí nepřipouští (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1411/2011).
Žalobce by mohl být se svou žalobou úspěšný pouze tehdy, prokázal-li by, že v žalobě uvedené věci, o jejichž povaze má pochybnosti (zda se jedná o technické zařízení sestávající z jednotlivých komponentů v jeho vlastnictví, nebo technické zařízení, které zůstává samostatnou věcí oddělenou od pozemku povinné), jsou vydáním exekučního příkazu postiženy.
V projednávané věci se však nejeví, že v exekuci má být postižen majetek žalobce (exekuce je vedena pro vymožení povinnosti obnovit odtok vody ze studny a vodovodní přípojku tak, aby byl oprávněným umožněn přístup ke studni a odběr vody z ní), a v této fázi nelze ani předjímat, jak činí žalobce, že věci, o nichž tvrdí, že jsou v jeho vlastnictví, vůbec budou exekucí postiženy. Záleží totiž na oprávněných, případně třetí osobě, jakým způsobem práce v souladu s předmětným exekučním příkazem provedou.
Vyřešení dovolatelem předložených otázek stran povahy předmětného technického zařízení (zda se jedná o věc samostatnou či součást studny) pak s ohledem na výše uvedené není pro rozhodnutí věci podstatné a rozhodnutí odvolacího soudu na nich nespočívá.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu