ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.168.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 168/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Ivany Kudrnové v exekuční věci oprávněné obce Hrazany se sídlem v Hrazanech, Hrazánky č. 7, identifikační číslo osoby 00249670, zastoupené JUDr. Lubošem Průšou, advokátem se sídlem v Písku, třída Národní svobody č. 32/11, proti povinným 1) J. M. , a 2) M. M. , oběma Č., zastoupeným Mgr. Janem Lehovcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlážděná č. 1586/4, pro splnění povinnosti povinných obnovit předchozí pokojný stav, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 23 EXE 2464/2013, 117 EX 3875/2013, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. července 2016, sp. zn. 28 Co 233/2016:
I. Dovolání oprávněné se odmítá.
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinným na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 267 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Lehovce, advokáta se sídlem v Praze 1, Dlážděná č. 1586/4.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. července 2016, sp. zn. 28 Co 233/2016, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že se zastavuje exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Stanislavem Pazderkou, Exekutorský úřad Písek, na základě pověření Okresního soudu v Benešově ze dne 30. prosince 2013, č. j. 23 EXE 2464/2013-27, ve spojení s pověřením ze dne 22. května 2014, č. j. 23 EXE 2464/2013-75, v části o povinnosti povinných obnovit předchozí pokojný stav spočívající v umožněné ničím nerušeného průchodu a průjezdu po cestě z K. do K. přes Oboru P. m. odstraněním pohyblivých (otevíracích) plotových dílů – vrat umístěných v oplocení O. P. m. v místech pojezdových roštů na cestě z obce K. do obce K., a že se exekuce v této části odkládá do právní moci rozhodnutí o návrhu povinných na částečné zastavení exekuce ze dne 24. března 2016, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce výkladu obnovení předešlého stavu podle ustanovení §73 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“) za přiměřeného použití ustanovení §351a o. s. ř., v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 5. dubna 2017, sp. zn. 20 Cdo 2907/2016, uvedl, že za předpokladu, že osoba, které exekuční titul ukládá povinnost jinou než zaplacení peněžité částky, tuto povinnost nejprve dobrovolně či nuceně (následkem výkonu rozhodnutí nebo exekuce) splní, avšak následným protiprávním jednáním způsobí změnu exekučním titulem nastoleného stavu, není na místě postupovat podle ustanovení §72 ex. řádu a opakovaně (navíc bez vydání exekučního příkazu) provádět exekuci odstraňováním veškerých překážek, kterými povinní nahradili překážku definovanou v exekučním titulu, avšak lze provést exekuci k obnovení předešlého stavu v souladu s ustanovením §73 odst. 1 ex. řádu za přiměřeného použití ustanovení §351a o. s. ř., tedy k (opětovnému) vymožení oné exekučním titulem stanovené povinnosti k nepeněžitému plnění či její části, přičemž pro každý jednotlivý případ takovéto změny stavu předpokládaného exekučním titulem je nezbytné nové soudní pověření soudního exekutora k provedení exekuce.
Odvolací soud proto správně uzavřel, že domáhala-li se oprávněná vůči povinným provedení exekuce podle ustanovení §72 odst. 1 ex. řádu za přiměřeného použití ustanovení §350 odst. 1 o. s. ř., nikoli obnovení předešlého stavu podle ustanovení §73 ex. řádu za přiměřeného použití ustanovení §351 a o. s. ř., přičemž povinní povinnost uloženou exekučním titulem splnili ještě před zahájením exekuce, je na místě danou exekuci s ohledem na vymáhané plnění zastavit.
Vzhledem k tomu, že oprávněná dovoláním napadla usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu, je třeba uvést, že dovolání ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce není přípustné [§238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.].
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání oprávněné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 5. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu