ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1953.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1953/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné MONETA Auto, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č. 1422/1a, identifikační číslo osoby 60112743, zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída č. 15/16, proti povinnému P. B. , zastoupenému Mgr. Lukášem Wimětalem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 388/8, za účasti manželky povinného V. B. , zastoupené Mgr. Radkem Zapletalem, advokátem se sídlem v Brně, Arne Nováka č. 3/4, pro 69 040 Kč s příslušenstvím a pro smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 28 Nc 6145/2008, o dovolání povinného a manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. října 2016, č. j. 9 Co 495/2016-189, takto:
Dovolání povinného a manželky povinného se odmítají.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. října 2016, č. j. 9 Co 495/2016-189, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 30. července 2015, č. j. 28 Nc 6145/2008-147, jímž byl zamítnut návrh manželky povinného na zastavení exekuce, která byla nařízena usnesením Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 12. února 2008, č. j. 28 Nc 6145/2008-9, a odmítl odvolání povinného, neboť tento ani na výzvu soudu neodstranil vady odvolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podali povinný a jeho manželka dovolání, ve kterém shodně namítají, že soudy nesprávně právně posoudily otázku doručení exekučního titulu, který podle jejich názoru povinnému doručen nebyl, nejedná se proto o způsobilý exekuční titul, a exekuce nařízená na jeho základě by tak měla být zastavena.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a dospěl k závěru, že dovolání povinného do výroku II. (jímž odvolací soud odmítl odvolání povinného) není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř., neboť je proti němu přípustná žaloba pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. Jde-li o dovolání povinného proti výroku I. napadeného usnesení odvolacího soudu (o potvrzení zamítnutí návrhu na zastavení exekuce) bylo též odmítnuto pro jeho subjektivní nepřípustnost, neboť jeho odvolání proti rozhodnutí soudu prvního nebylo věcně projednáno.
Dovolání manželky povinného proti výroku II. napadeného rozhodnutí není subjektivně přípustné, neboť jím nebylo rozhodováno o jejím návrhu na zastavení exekuce, a proto bylo dovolacím soudem odmítnuto. Ohledně dovolání manželky povinného do výroku I. napadeného rozhodnutí je na místě je odmítnout, protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. 20 Cdo 938/2008, a ze dne 26. června 2013, sp. zn. 20 Cdo 575/2013) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud již opakovaně ve své rozhodovací činnosti zdůraznil, že okolnosti významné pro závěr, že je podkladové rozhodnutí vykonatelné (případně nikoliv), zjišťuje soud i v případě, že je opatřeno tzv. doložkou vykonatelnosti, resp. je-li vykonatelnost rozhodnutí potvrzena přímo na návrhu na nařízení exekuce (§38 odst. 2 exekučního řádu, §261 odst. 2, 3 o. s. ř.), jestliže její správnost je účastníkem zpochybněna. Vyvstanou-li pochybnosti o tom, zda se exekuční titul stal vykonatelným, zejména zda byl řádně doručen povinnému, je soud oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2001, sp. zn. 20 Cdo 1020/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod poř. č. 25).
V témže usnesení Nejvyšší soud dále vyslovil, že při zkoumání, zda k výkonu navržené rozhodnutí bylo povinnému doručeno, vychází soud ze skutečností vyplývajících z obsahu spisu, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, popřípadě ze skutečností o okolnostech doručení, zjištěných pomocí šetření, které provedl. I když při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí nejde o dokazování, soud při něm postupuje přiměřeně podle ustanovení §122 a násl. o. s. ř. Účastníci proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků (§126 o. s. ř.), výslechu účastníků (§131 o. s. ř.) či provádění důkazu listinou (§129 o. s. ř.), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného šetření (srov. §123 o. s. ř.).
Soud prvního stupně shodně s výše uvedenou judikaturou provedl šetření ohledně bydliště povinného v době doručování, a ze spisu nalézacího soudu, jakož i dotazy na příslušné správní orgány, zjistil, že exekuční titul, jímž je v dané věci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. července 2003, č. j. 51 C 87/2003-16, byl povinnému doručován dne 31. července 2003 na adresu S., tedy na adresu, na které měl povinný v té době evidované trvalé bydliště, sám povinný ji při předchozím podání soudu uvedl jako svoji adresu, a též mu sem byly doručovány všechny písemnosti v nalézacím řízení, které povinný osobně přebíral. Exekuční titul tak byl povinnému doručován v souladu s ustanovením §46 o. s. ř. ve znění účinném ke dni 31. prosinci 2004, tudíž odvolací soud nepochybil, když rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání povinného a manželky povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 6. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu