ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2319.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 2319/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D. v exekuční věci oprávněného JUDr. V. H. , proti povinnému L. B. , identifikační číslo osoby 12787736, zastoupenému JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem v České Lípě, Sokolská 270/8, o exekuci pro 196 019,17 Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 1. 2016, č. j. 30 Co 266/2016-392, a proti usnesení soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, ze dne 21. 7. 2016, č. j. 167 EX 16454/10-348, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 23. 1. 2016, č. j. 30 Co 266/2016-392, potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Edvarda Kubečky, Exekutorský úřad Praha 10, č. j. 167 EX 16454/10-348, kterým udělil vydražiteli příklep na vydražených nemovitostech.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, neboť má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. K přípustnosti dovolání povinný parafrázuje zákonnou úpravu a uvádí, že se „jedná o údaj velice složitý, neboť dovolatel nemá ani prostřednictvím obhájce možnost, aby svoje tvrzení nějak odvodil, když nemůže předvídat, v čem by se dovolací soud odchýlil, aby naplnil tyto možnosti“. Dále dovolatel uvádí, že zakládá přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a pro skutečnosti, že odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu, který neměl oporu v provedeném dokazování.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel zakládá přípustnost dovolání na tvrzení, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena. Dovolání je však podle obsahu pouze rekapitulací námitek vznesených dovolatem již v rámci odvolání a polemikou se závěry odvolacího soudu; Ve skutečnosti dovolatel toliko požaduje, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací, avšak obdobnou argumentaci považovat za způsobilé vymezení přípustnosti dovolání v režimu ustanovení §237 o. s. ř. zjevně nelze (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13).
Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria přípustnosti dovolání zakotvená v §237 o. s. ř., není dovolání podle tohoto ustanovení přípustné; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Stojí za zaznamenání, že je zřejmě k dispozici i úsudek o vadě dovolatelova dovolání, a to pro nedostatek řádného vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (§237, §241a odst. 2, §241b odst. 3 o. s. ř.), jehož důsledkem je však shodný výsledek dovolacího řízení (§243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2017
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu