Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.06.2017, sp. zn. 20 Cdo 2326/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2326.2017.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2326.2017.2
sp. zn. 20 Cdo 2326/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné innogy Energie, s.r.o. se sídlem v Praze 10, Limuzská č. 3135/12, identifikační číslo osoby 499 03 209, proti povinnému Mgr. F. Š. , P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 287/18, pro 166 343,68 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 52 EXE 205/2014, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2017, č. j. 68 Co 14/2017-58, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3. o. s. ř.) : Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 24. 11. 2016, č. j. 52 EXE 205/2014-51, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl návrh povinného ze dne 17. 5. 2016 (doplněný podáním ze dne 5. 6. 2016) na zastavení exekuce, kterou na základě pověření vydaného dne 27. 2. 2014 Obvodním soudem pro Prahu 2, č. j. 52 EXE 205/2014-20, vede soudní exekutor JUDr. Ivo Luhan. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Namítá v něm, že jsou splněny zákonné podmínky pro zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, a to z důvodu nemajetnosti povinného. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jeno. s. ř.“. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle §241a odst. 3 o. s. ř. se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Dovolatel nevymezil důvod dovolání v souladu s §241a o. s. ř., ani neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. 6. 2017 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/06/2017
Spisová značka:20 Cdo 2326/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2326.2017.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
§237 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-08-13