Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.06.2017, sp. zn. 20 Cdo 2362/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2362.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2362.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 2362/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Ivany Kudrnové v exekuční věci oprávněné A. Š. , zastoupené JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 75/48, proti povinnému M. F. , za účasti Ing. M. Š. , zastoupeného Mgr. Martinou Beránkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Mendlovo náměstí č. 419/2, a vydražitele NEWLAKITA s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Tyršova č. 885/24, pro 560 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Makaria, Exekutorský úřad Praha – západ, pod sp. zn. 156 EX 1558/13, o dovolání Ing. M. Š. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 18 Co 352/2016-117, takto: Dovolání Ing. M. Š. se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání Ing. M. Š. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2016, č. j. 18 Co 352/2016-117, jímž potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Makaria ze dne 14. července 2016, č. j. 156 EX 1558/13-108, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jeno. s. ř.“, odmítl, neboť v něm byly uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). V projednávané věci dovolatel netvrdí žádné skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jeho námitek spočívá v nesouhlasu dovolatele se skutkovými závěry odvolacího soudu ohledně zveřejnění dražební vyhlášky na úřední desce soudního exekutora, a nezávisí tak na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. V dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. K vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 6. 2017 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/13/2017
Spisová značka:20 Cdo 2362/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2362.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dovolací důvody
Exekuce
Dotčené předpisy:§241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-08-18