Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.09.2017, sp. zn. 20 Cdo 3760/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3760.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3760.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 3760/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny, a soudkyň JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., ve věci oprávněné AB 4 B. V., spol s r. o. , Strawinskylann č. 933WTC/TwrB, Amsterdam, Nizozemské králoství, zastoupené Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem v Brně – Žabovřesky, Blatného č. 1885, proti povinné K. K. (dříve K.), N., za účasti bývalého manžela povinné P. K. , N., zastoupeného JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, pro 97 734,56 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad v Přerově, pod sp. zn. 207 EXE 6324/2014, o dovolání bývalého manžela povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 17 Co 90/2016, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Nejvyšší soud České republiky k dovolání bývalého manžela povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze, ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 17 Co 90/2016 (dále „odvolací soud“), potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov ze dne 4. 12. 2015, č. j. 103 EX 62291/14-134, kterým bylo rozhodnuto o změně usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 6. 6. 2015, č. j. 103 Ex 62291/14-50, ve znění doplňujících usnesení soudního exekutora ze dne 9. 7. 2015, č. j. 103 Ex 62291/14-57, a opravného usnesení soudního exekutora ze dne 22. 7. 2015, 103 Ex 62291/14-59, ve výroku o příslušenství nemovité věci a ve výroku o stanovení výsledné ceny tak, že příslušenství nebylo zjištěno a výsledná cena byla nově stanovena na 2 130 000 Kč, odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále jeno. s. ř.“, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.) neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 ve spojení s §237 o. s. ř.). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na §237 o. s. ř. či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v §237 o. s. ř. je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Vyvrací-li dovolatel pouze věcnou správnost závěru znaleckého posudku o stanovení administrativní a obvyklé ceny oceňované nemovité věci (namítá, že „stanovená cena zjevně neodpovídá skutečné ceně věci“ a je nadhodnocena), pak odvolatel napadá hodnocení důkazu (znaleckého posudku) a neuplatňuje tím žádný dovolací důvod. Současně platí, že věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku soud přezkoumávat nemůže (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, apod. zn. 26 Cdo 3928/2013, uveřejněný pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Má-li dovolatel za to, že odvolací soud nesprávně hodnotil provedené důkazy, vytkl tím vadu řízení, která sama o sobě nemůže vadu obsahu dovolání zhojit a dovolací soud by se jí mohl zabývat teprve za předpokladu projednatelného (formálně bezchybného) dovolání. Zpochybňuje-li dovolatel samotný rozsah společného jmění manželů a namítá vnosy či dary, které budou mít vliv na jeho rozsah, pak jde o námitky, které mají svou relevanci v jiném řízení než exekučním. Dovolání má tedy vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a jež nebyly v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněny. O návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí již bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 20 Nd 228/2017. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu dle §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 9. 2017 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/26/2017
Spisová značka:20 Cdo 3760/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3760.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. I. ÚS 3879/17
Staženo pro jurilogie.cz:2018-02-09