ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3808.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 3808/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného R. T. , P., zastoupeného Mgr. Petrou Beaver, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod vilami 747/10, proti povinné LAPPER PROJECT, s. r. o., se sídlem v Karlových Varech, Bělehradská 1042/14, identifikační číslo osoby 49787896, zastoupené Mgr. Michalem Burešem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka 282/57, pro 10 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 25 Nc 4181/2009, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 4. 2017, č. j. 11 Co 462/2016-626, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 21. 9. 2016, č. j. 25 Nc 4181/2009-598, zamítl návrhy povinné na částečné zastavení exekuce co do částky 1 200 000 Kč (výrok I.) a na úplné zastavení exekuce (výrok II.). Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že skutkové závěry, ke kterým dospěl soud prvního stupně, nevyplývají z provedeného dokazování a soud prvního stupně se neřídil pokyny odvolacího soudu uvedenými v předchozím zrušovacím usnesení. Soudu prvního stupně vytýká, že opomněl zhodnotit výpověď oprávněného z hlediska logičnosti uváděných skutečností a věrohodnosti a neprovedl důkaz nahrávkou o obsahu schůzky za účasti svědka Š. Uložil soudu prvního stupně, aby v novém řízení zrekapituloval dosud označené důkazy, doplnil dokazování podle návrhů účastníků, ujasnil si, která z tvrzení byla prokázána či nikoliv, a respektoval pravidla zakotvená v §157 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníky je třeba řádně poučit podle §118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně všech tvrzení, která soud nepovažuje za prokázaná. Právně významné skutečnosti mohou být prokázány důkazy přímými i nepřímými, pokud tvoří ucelený logický řetězec. Zásady občanského soudního řízení výslovně nevyžadují, aby určitá sporná skutečnost byla prokázána beze všech pochybností. Dále je třeba vypořádat se s návrhem povinné v návaznosti na skutečnost, že částka 1 200 000 Kč, včetně dalších nákladů exekuce a nákladů řízení, měla být již v exekučním řízení vymožena; tyto skutečnosti soud musí ověřit u soudního exekutora.
Oprávněný v dovolání namítá, že odvolací soud opakovaným zrušováním rozhodnutí soudu prvního stupně (o návrhu na částečné zastavení exekuce co do částky 1 200 000 Kč) postupuje v rozporu se závěrem Nejvyššího soudu, vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 8. 7. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2530/2008, dle kterého má-li odvolací soud jiný názor na věrohodnost výpovědi účastníků nebo svědků než soud prvního stupně, nesmí z toho vyvodit jiný skutkový závěr, než soud prvního stupně (a ani závěr, že tyto výpovědi jsou z hlediska výsledků dokazování irelevantní), jestliže dané důkazy sám neopakoval, popřípadě řízení jinými důkazy sám nedoplnil. Domnívá se, že odvolací soud porušuje zásadu volného hodnocení důkazů, když, aniž by sám opakoval důkazy, které hodnotí odlišně od soudu prvního stupně, nutí soud prvního stupně k akceptaci svého hodnocení důkazů. Dále dovolatel blíže rozebírá provedené důkazy, zejména pokud se týče výpovědí svědků. Navrhl, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje.
Povinná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť oprávněný napadá pouze skutková zjištění odvolacího soud a jeho způsob hodnocení důkazů.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97 (uveřejněný pod číslem 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Dovolatel v dovolání pouze předkládá vlastní náhled na skutkové okolnosti, vyjadřuje se ke způsobu hodnocení důkazů, a rozporuje tak soudem zjištěný skutkový stav. Nesprávně zjištěný skutkový stav či chybné hodnocení důkazů však nejsou nesprávným právním posouzením věci, a dovolatel tedy uplatňuje nepřípustný dovolací důvod.
Pokud se týče dovolatelem tvrzeného vadného postupu odvolacího soudu, Nejvyšší soud připomíná, že dovolací soud přihlíží k vadám řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pouze v případě, že je dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.). Dovolateli je však nutno dát za pravdu, že odvolací soud hodnotí některé důkazy, aniž by je sám opakoval, nicméně současně ukládá okresnímu soudu provést další důkaz nahrávkou o obsahu schůzky a vyhodnotit tento důkaz v souvislosti s ostatními provedenými důkazy (odvolací soud však neodůvodnil, proč nemohl tento důkaz provést sám, popř. zopakovat další důkazy, ruší-li rozhodnutí soudu prvního stupně opakovaně).
Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu