ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3902.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3902/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky, v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. , se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinné P. Z. , pro 197 130,06 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 Nc 3182/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. 62 Co 492/2015-276, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 11. 9. 2015, č. j. 67 Nc 3182/2009-149, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zastavil exekuci s odkazem na ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (výrok I) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce 7 865 Kč (výrok II a III). Odvolací soud taktéž žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním. Vytýká v něm, že odvolací soud v rozporu s dosavadní judikatorní praxí dovolacího soudu rozhodl o zastavení exekuce dříve, než bylo rozhodnuto o návrhu oprávněné ze dne 6. 4. 2016 na vstup nového oprávněného (společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD.) do řízení podle ustanovení §107a o. s. ř. Dále namítá, že odvolací soud nezkoumal skutečné znění rozhodčí doložky a oprávněná neměla možnost vyjádřit se k dokumentaci. Rovněž poukázala no to, že exekuční soud zastavil exekuci bez toho, že by odklidil neplatný exekuční titul a poskytl oprávněné možnost uplatnit pohledávku u soudu. Ohledně jí uložené povinnosti k náhradě nákladů exekutora dovolatelka vyjádřila názor, že jí nelze přičíst zavinění na zastavení exekuce, neboť vstoupila do řízení, které bylo řádně zahájeno jejím právním předchůdcem (Komerční bankou, a. s.), o nařízení exekuce rozhodl exekuční soud a dovolatelka ani nebyla stranou, která rozhodčí doložku sjednala.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Námitka dovolatelky, že exekuce byla zastavena dříve, než soud rozhodl o jejím opakovaném návrhu na postup podle ustanovení §107a o. s. ř., je zcela lichá, neboť odvolací soud o tomto návrhu podaném v průběhu řízení o odvolání rozhodl, a to usnesením ze dne 13. 4. 2016, č. j. 62 Co 492/2015-257, jež bylo straně oprávněné doručeno dne 18. 4. 2016.
Není na místě ani výtka, že odvolací soud nezkoumal skutečné znění rozhodčí doložky a oprávněná neměla možnost vyjádřit se k dokumentaci, neboť ze záznamu jednání odvolacího soudu (za přítomnosti zástupce oprávněné) vyplývá, že byly k důkazu čteny jak příslušný exekuční titul, tak i smlouva o úvěru a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele včetně rozhodčí doložky, k nimž zástupce oprávněné neměl připomínek.
K námitce, že exekuční soud zastavil exekuci bez toho, že by odklidil neplatný exekuční titul a poskytl oprávněné možnost uplatnit pohledávku u soudu, nutno poznamenat, že rozhodčí nález v projednávané věci byl vydán 22. 6. 2009, pročež nebylo možno na projednávanou věc aplikovat ustanovení §35 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném od 1. 4. 2012 (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a soudům tedy ani nelze vytýkat, že podle tohoto ustanovení nepostupovaly (srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1380/15).
Napadá-li dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu i v části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku III o náhradě nákladů soudního exekutora, není dovolání podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné, protože tímto výrokem bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání oprávněné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. ledna 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu