ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3950.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 3950/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Ivany Kudrnové v exekuční věci oprávněných a) J. Š. , b) J. N. , c) J. K. , zastoupených obecným zmocněncem JUDr. M. B., proti povinné M. D. , zastoupené Mgr. Petrou Hrubou, advokátkou se sídlem v Mostě, Československé armády č. 1676/86, pro 405 675,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě, pod sp. zn. 21 Nc 6444/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. března 2016, č. j. 11 Co 811/2015-175, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. března 2016, č. j. 11 Co 811/2015-175, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 3 se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v tom, že se účastnicí exekučního řízení stala podle usnesení soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, Exekutorský úřad Praha 7, ze dne 8. 3. 2013, č. j. 063 EX 2511/05-53, kterým bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví podle §107 o. s. ř. po jejím zemřelém manželovi (původnímu povinnému). Vymáhaná pohledávka vznikla trestným činem jejího manžela a ona by neměla odpovídat za takto vzniklé dluhy. Uvedený důvod však přípustnost dovolání založit nemůže, neboť povinná neuvedla v rozporu s jakým procesním nebo hmotným právem napadené rozhodnutí odvolacího soudu je. Odkaz na ustanovení §268 odst. 1, písm. h) o. s. ř. je nedostačující z důvodu toho, že návaznost na ustanovení §107 o. s. ř. (rozhodnutí o procesním nástupnictví) nezakládá důvod pro zastavení exekuce. Dovolatelka proto výše uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání a dovolacího důvodu nedostála, a dovolací soud proto její dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 9. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu